SPLNIL ÚKOL I SVŮJ SEN
Splnil si svůj sen, svůj úkol, který si dal, zvládl na výbornou. V další Iron Fight Night, kterou uspořádal jeho domovský oddíl, Iron Fighters, soupeře porazil. A výhra ho těšila právě o to víc, že ji vybojoval v domácím prostředí, před plnými ochozy městské sportovní haly. „Jsem moc spokojený, zápas jsem si užil, potěšilo mne, když diváci vždycky jásali nad výhrou domácího borce,“ řekl Kuba.
Jakub potvrdil, že zápas probíhal podle jeho představ, podle toho, jak si soupeře načetl. „V prvním kole jsem hlavně hledal, co v něm je, hledal jsem jeho chyby, které tam měl. Třeba jedna zadní ruka, během pěti vteřin druhá. A to bylo to, co jsem potřeboval vědět,“ uvedl k zápasu Jakub Bakeš. Určitě ale soupeře nepodceňoval. Věděl o něm i jaké má silné stránky. „Cítil jsem, že je silnější. Od začátku měl kopy i ruce silný. Bylo mi jasné, že od prvního až do třetího kola to bude hodně těžký zápas,“ dodal borec Iron Fighters.
V ringu se střídal jeden zápas za druhým. Zasvěcení diváci i laikové si museli všimnout, že kick box není jen o ranách a bouchání. Že zápasník musí při tom všem také stihnout přemýšlet. A Kuba to potvrdil. „Myslím si, že, když chce být člověk dobrý boxer, musí hodně přemýšlet, vymýšlet taktiku jak na soupeře. Myslím, že boxeři jsou moc chytří lidé,“ zdůraznil jablonecký borec. Prestižní zápas na prestižní akci se Jakubovi povedl. Kick box je jeho velká láska a podřídil mu svůj život. Ví, čeho chce dosáhnout a také ví, co pro to musí udělat a co musí obětovat.
Po úspěšném vítězství si užíval pár dnů volna. A potom zase naskočil do tréninků a náročné přípravy. „Teď bych chtěl mít chvíli klid. Budu si dělat pár dnů, co chci,“ přál si po zápase Jakub Bakeš.
MÁ UŽ VE VŠEM JASNO
Mladý a úspěšný jablonecký zástupce Iron Fighters má ve svém životě jasno, a to jak v soukromí, tak ve sportu. „Chci pomáhat lidem. Studuji Střední zdravotní školu v Liberci obor zdravotní asistent. Čeká mě maturita. Pak bych chtěl ještě udělat vysokou školu, obor zdravotní záchranář a pracovat u záchranky,“ prozradil svůj životní cíl. „Mám před sebou náročnou cestu v životě i ve sportu, ale cesty životem mě baví. A sport, kick box obzvlášť, mě motivuje,“ řekl Jakub.
PROČ PRÁVĚ KICK BOX?
A proč se rozhodl právě pro kick box? „V dětství jsem byl hodně obézní, měl jsem skoro sto kilo. Nebylo to nic hezkého. Chvíli jsem hrál fotbal, ale ten mě nebavil. Pak jsem byl u skautů, tam se to dalo zvládnout. Ale hlavně jsem seděl u počítače a hrál hry. A přitom jsem tloustl,“ popsal svoje dětství Jakub. Včas si ale uvědomil, že tudy cesta nevede. A ve dvanácti letech se dal na kick box.
MAMINCE JSEM VDĚČNÝ
„Kamarádi se mi posmívali, že jsem tlustej a necítil jsem se mezi nimi dobře. Všechno se ve mne jednou zlomilo. S kamarádem jsme se dali na kick box,“ uvedl nadějný sportovec a vzpomínal, jak se maminky ptal, proč ho nenutila sportovat už dřív. „Chtěla, abych si na všechno přišel sám. A já jsem jí za to vděčný. Byl jsem rád, že mě nenutila a vybral jsem si podle sebe. K kick box je teď moje životní náplň,“ zdůraznil Jakub.
MÁ SUPER TRENÉRY
Když přišel do klubu Iron Fighters, začal trénovat pod vedením Aloise Škeříka. A od té doby to spolu táhnout. „Líbily se mi boxerské filmy, třeba Rocky. Přál jsem si to zkusit a to se mi podařilo. S trenérem Škeříkem spolupracujeme dodnes,“ zavzpomínal Kuba na své začátky. Před zápasem nebo důležitou soutěží mívá i tři tréninky denně. A také má ještě jednoho trenéra. „Jirka Havránek mě připravuje kondičně a Lojza Škeřík technicky. Musím ale také odpočívat, ovšem zase aktivně, třeba tak, že jdu s přítelkyní na procházku.“