Úspěšná dálková lyžařka, která nechyběla několik sezón na startovních listinách nejtěžších závodů, je nyní už dvojnásobnou maminkou. Jedné dceři je něco málo přes tři roky a druhá se narodila letos v březnu.

Ve svém oblíbeném sportu ale Adéla opět pokračuje. Do bílé stopy se vrátila brzy po narození první dcery. Dlouho na sebe ale nenechala čekat její další sestřička a zase nastala lyžařská pauza. Laufařka si ale všechno bezvadně zorganizovala a dnes bravurně střídá posty dvojnásobné maminky, výborné lyžařky, i šéfredaktorky časopisu Nordic a jedné z administrátorek jeho webu. Určitě zvládá starat se výborně i o svého manžela Jiřího Ročánka, který je také vytrvalostním lyžařem. Právě díky tomuto sportu se seznámili a společně se mu oba dál věnují.

Adéla Boudíková nechyběla na startu víkendového dálkového běhu seriálu Wisma Ski Classics v italském Toblachu – Cortině. Dojela do cíle pětadvacátá a hned řekla, že si představovala o něco lepší výsledek.

Těžký profil závodu

„Neměla jsem sice žádné extra lyže, ale na své poměry jsem nejela dobře. Ale byl to můj první závod, snad ty další budou už jen lepší. I když byl závod zkrácený na 38 kilometrů, tak profil trati byl hodně těžký. Možná holky, které jely klasicky, měly i trochu výhodu. Já jsem tento závod vzala jako trénink na ty další, hlavně na Jizerskou padesátku, ta je mým letošním cílem,“ má jasno Adéla. S tolika povinnostmi se někteří z úspěšných sportovců často nevyrovnají a ke sportu se vrátí jen rekreačně. Adéla je pravým opakem.

„Vzhledem k situaci s koronavirem, která ovlivnila podmínky přípravy, jsem nemohla absolvovat ani soustředění v Livignu, kam jsem jezdila pravidelně. V Jizerkách si sníh dával taky na čas, takže jsem se na lyže dostala až na Silvestra. A trénovat čtrnáct dnů před závodem, to je opravdu málo,“ okomentovala svůj první start v letošní sezóně.

Potvrdila, že se dvěma malými princeznami, které vyžadují její pozornost, je příprava organizačně poměrně náročná. Ale lyží se určitě vzdát nechce. „Když byl první dceři rok, tak už jsem několik závodů jela. To se dalo zvládnout i při péči o ni. Dokonce jsem v té době dosáhla svých nejlepších výsledků. A to mě navnadilo, že se k závodění určitě vrátím i po narození druhé dcery. Ale se dvěma už je to opravdu náročnější,“ popsala své zkušenosti maminky a lyžařky stále optimistická Adéla. „Byla jsem moc ráda, když mi pomohla tchyně a já jsem mohla vyrazit na trénink aspoň na dvě hodiny.“

Pojede sedmdesátku

I když také lyžaři museli mnoho závodů oželet, Adéla má jasno, start v Itálii určitě letos poslední nebyl. „Ještě bych měla jet Marcialongu, která měří 70 km a jede se 31. ledna. Vrcholem pro mne bude samozřejmě Jizerská padesátka. Sice jsem plánovala, že absolvuju spíše menší závody, ale, když se jich tolik nejede, mám v plánu určitě tyto dva.“ Po Vassově běhu je italská Marcialonga druhý nejoblíbenější závod. A další start, to už v domácím prostředí, na J50, ji čeká 12. – 14. února. Zkušená laufařka z Jablonce už si tréninkové dávky ordinuje sama, podle toho, jak jí to dovolí péče o dcery a chod rodiny.