Jedenáctou cyklovýpravu absolvovali dva házenkáři ELP Jablonec po úspěšném zakončení letošní sezóny, ve které skončili na čtvrtém místě druhé ligy. Na výpravu se vydávají dvě házenkářské opory František Dědeček mladší a Stanislav Svoboda.

„Stalo se tradicí, že každý sudý rok se cestuje po České republice a každý lichý rok se vyráží do zahraničí. Byli jsme na Slovensku a před dvěma lety na velice úspěšném cyklistickém putování po Portugalsku. Letos se v našich bláznivých hlavách zrodila myšlenka vyrazit směrem na východ,“ říká jeden z aktérů František Dědeček.

Sežerou vás psi a medvědi

Po dlouhých potréninkových přípravách si kamarádi ujasnili letošní cíl – Rumunsko a Moldavsko, i přesto, že je mnozí od jejich úmyslu zrazovali.

„Jste šílenci…, okradou vás a zabijou…, sežerou psi či medvědi…, poznáte jen úplatky a korupci…,“ tlumočí slova přátel, kteří házenkáře od cesty zrazovali Stanislav Svoboda.

Expedice Drá-kola 2009 začíná

Nic to však nebylo platné a všemu navzdory Jablonečané vyrazili na expedici, kterou nazvali „Expedice Drá-kola 09“. „Auto nás dopravilo z Jablonce do maďarského Debrecenu poblíž rumunských hranic, kde jsme jej zanechali, naložili „kozenky“ (kola) a s plnou zátěží vyrazili vstříc očekávaným zážitkům.

Naše cesta postupně vedla ze západu Rumunska od města Oradea přes hory na sever do starobylé oblasti Maramuréš, kde se jakoby zastavil čas. Vesničky jako z Ladových obrázků. Všude koňské povozy, tradiční vyřezávané brány, v každé vesnici několik překrásných kostelíků, rodiny pracující na svých políčkách a na lavičkách podél cesty sedící a dýmky bafající stařešinové sledujíc veškeré, i když minimální, dění,“ vzpomíná na začátek putování Dědeček.

Pastevci je vítali tuicou

Po pár dnech v této starobylé oblasti čekal oba cyklisty těžký přejezd Karpat. Mířili do Prislopského průsmyku, který je 1416 metrů nad mořem, do kterého „šplhali“ čtyři hodiny. „Bylo to něco přes osmadvacet kilometrů do ne zrovna mírného kopce a hlavně závěrečná část důkladně prověřila naše fyzické schopnosti,“ zmíní těžký úsek putování Svoboda.

Na konci dřiny však bylo milé překvapení. Házenkáři se museli před deštěm ukrýt do horské chaty, kde je místní pastevci pohostili domácí tuicou (slabší slivovice). Po dvou hodinách se mraky roztrhaly a oba borci se vydali na cestu a užívali si zasloužený sjezd podél řeky Bystrita do lázeňského střediska Vatra Dornei.

Přejezd Karpat - směr Moldavsko

Přejezdem Karpat se Jablonečané dostali do vinařské oblasti rumunské Moldávie, až do vysokoškolského města Iasy na východě Rumunska, poblíž hranic s Moldavskem. „Odtud už hurá do naší první země bývalého Sovětského svazu, do Moldavska.

Po nezbytných celních procedurách a dohadech s místní vojenskou hlídkou, která si nepřímo řekla o úplatek, neboť nám chybělo „nezbytné“ povolení průjezdu Moldavskem na bicyklu, jsme se ocitli v zemi, kde nedávno před naším příjezdem propukly bouřlivé lidové nepokoje ohledně prezidentské volby.

Nakonec nás do země pustili a my měli šanci nahlédnout pod pokličku pomalu rodící se demokracie na ruský způsob. Po prvním seznamovacím dni v moldavském městě Ungheni, jsme se druhý den vydali do města hlavního – Kišiněva,“ vrací se k další etapě putování po východě František Dědeček.

Moldavským průvodcem John

Dokonalým průvodcem se jim stal nový kamarád Jon, vysokoškolský student, který je nejdříve provedl městem.

„Následně nám u lahvového Sokola dopodrobna vylíčil historii, dnešní politickou situaci (naši politici jsou proti moldavským hotoví Churchillové) i mafiánské praktiky zdejší policie a armády,“ zavzpomínal na hovor Svoboda.

Žijí tam vstřícní a dobrosrdeční lidé

Z Kišiněva jejich cesta vedla zpět do rumunské Iasy odkud vlakem přejeli celé Rumunsko do příhraniční Oradei a odtud na kole zpět do Debrecenu. „Za deset dní jízdy na kole jsme ujeli 988 km pouze s jedním defektem – píchlou duší.

Na tento „výlet“ jsme vyrazili s velkým respektem a ačkoli jsme nocovali nejen po hostincích, ale mnohdy i v přírodě nadivoko, nic negativního nás na této třináctidenní výpravě nepotkalo. Naopak nás velice potěšilo, jak vstřícní a dobrosrdeční lidé v Rumunsku a Moldavsku žijí. Tímto děkujeme všem, kteří nám pomohli. Multumesc (děkujeme),“ zakončil ohlédnutí za svým putováním Dědeček.