Baseball si získává stále více fanoušků. Stejně je tomu i v Jablonci. Zvlášť když v týmu hraje největší talent jabloneckého Blesku a reprezentant České republiky v kategorii do osmnácti let Marek Chlup.

Ve svých sedmnácti letech už máte za sebou poměrně bohatou baseballovou kariéru. Můžete ale nejprve přiblížit, jak jste se k baseballu dostal?

Díky tomu, že táta baseball hrál. Už když mi byly dva roky, tak jsem dostal svoji první pálku a rukavici. Samozřejmě mě do toho nenutil, ale baseball mě chytl, a proto jsem se pro něj rozhodl. Nikdy ale neumím odpovědět na otázku, kterou často dostávám, a to v kolika letech jsem začal hrát baseball. Vždy říkám, že jsem začínal postupně, ale pamatuji si, že svůj první zápas jsem odehrál v sedmi letech.

V čem je pro vás baseball výjimečný a co byste vzkázal těm, kteří o baseballu uvažují jako o budoucím sportu?

Na baseballu se mi líbí to, že se vždy bojuje až do posledního outu a nic není rozhodnuto, dokud není konec. Také je super to, že na profesionální úrovni se hraje baseball každý den. V tomto sportu najde uplatnění úplně každý. Je jedno, jestli je vysoký nebo malý, rychlý nebo pomalý. Každý si najde ve svém týmu místo. Je to krásný sport, který stojí za to zkusit.

Právě jste se vrátil ze španělského Gijonu, kde jste reprezentoval Českou republiku na Mistrovství Evropy juniorů. Domů jste přivezli bramborovou medaili, je to pro vás zklamání?

Naším cílem bylo dostat se do finále, což se nám nakonec nepodařilo, takže je to pro mě zklamání. Já osobně jsem si za cíl dával zlatou medaili, stejně jako každý z našeho týmu, ale bohužel to nevyšlo. Myslím si ale, že jsme do toho dali všechno a bojovali až do samotného konce. Bylo vidět, že máme co zlepšovat. A že Itálie s Nizozemskem jsou o krok před námi. Náš cíl do budoucna je tento rozdíl eliminovat a hrát s takovými týmy vyrovnané zápasy.

Díky baseballu jste se dostal na mnoho zajímavých míst. Kde všude jste byl a odkud máte zajímavý zážitek?

Díky baseballu jsem se už párkrát podíval do USA, jednou do Mexika a do Japonska. Zážitků mám mnoho, ale ten nejlepší je asi z Japonska. Strašně se mi líbilo, jak tam všichni baseballem žijí a jak je vidět, že je to pro ně sport číslo jedna. Stadiony tam jsou překrásné a obrovské. Byli jsme tam s reprezentací v roce 2015 a skončili jsme na předposledním jedenáctém místě. Podařilo se nám porazit Jihoafrickou republiku a získali jsme tak první výhru pro Českou republiku na mistrovství světa v kategorii U18.

V jaké fázi soutěže se nyní jablonecký Blesk nachází a co vás ještě do konce roku čeká?

Po základní části, ve které jsme se umístili na 3. místě s celkovou bilancí 13-5, se teď nacházíme v baráži o postup do extraligy. V této části soutěže se nám zatím moc nedaří a zatím jsme prohráli čtyři zápasy z pěti. Po odehrání baráže nás čeká podzimní play-off, na které se moc těším, a doufám, že se nám podaří získat titul.

Na domácí zápasy Blesku chodí na české poměry hodně diváků, jak to vy osobně vnímáte? Děláte něco pro to, aby jich přišlo ještě víc?

Moc si toho vážím. Na domácích zápasech vytvářejí skvělou atmosféru a podporují nás, i když se nám nedaří. Doufám, že už jenom kvůli nim získáme titul, protože takové fanoušky v Česku nikdo nemá. Pro to, abychom jich přilákali víc, se snažíme dělat co nejvíce. Například tiskneme plakáty před každým zápasem, píšeme tiskové zprávy pro média, spravujeme sociální sítě a webové stránky. Všechny tyto věci dělají samotní hráči ve svém volném čase, ale i tak si myslím, že se nám podařilo jablonecký baseball, zejména v posledních letech, zviditelnit. Naše dobrá práce je vidět v mladších kategoriích Blesku, kam chodí víc a víc dětí. Je radost sledovat, když vyhrávají.

Od kolika let je možné hrát baseball?

V Blesku je možné začít hrát baseball od pěti let. Naše mládežnické týmy jsou početné a mají dobré výsledky, pod kterými je podepsaná zejména dobrá práce našich trenérů a rodičů, kteří jim pomáhají. Za poslední roky začalo hrát baseball v Jablonci velké množství dětí a doufám, že tento trend bude i nadále pokračovat.

Jak probíhá jejich příprava?

Děti od sedmi let začínají s takzvaným t-ballem, kde se pálí ze stativu a míček je měkký. V jedenácti letech potom přecházejí na coach-ball, kde nadhazují trenéři.

Jak vypadá váš běžný tréninkový den během sezóny?

Během sezóny od úterý do čtvrtka trénuji a od pátku do neděle hraji zápasy, většinou pět zápasů za tři dny. Pondělí je jediný den, kdy mám volno. Můj tréninkový den během sezóny vypadá následovně: Ráno jdu do školy, která začíná v 7 hodin, od 10 do 12:30 mám atletický trénink, který je zaměřený na fyzickou kondici. Po obědě následuje odpolední vyučování. A jakmile skončí škola, tak jdu na hřiště, kde trávím dvě tři hodiny trénováním baseballu. Je to dlouhý den, ale na konci ta dřina stojí za to.

Za svoji kariéru jste vystřídal mnoho postů, kde hrajete nejčastěji teď? Jaký post je v baseballu nejdůležitější?

Za svoji dosavadní kariéru jsem vystřídal snad všechny posty, ale nakonec jsem zůstal u zadního pole, které mi sedí nejlépe. Nevím, jestli se dá říct, jaká pozice je v baseballu nejdůležitější, ale když už, tak si myslím, že je to nadhazovač. Nadhazovač má nejdéle a nejčastěji míč a dá se říct, že hru řídí.

Přemýšlíte už o tom, čím se budete zabývat ukončení studia? Bude to baseball?

Určitě chci u baseballu zůstat a jednou bych se tím chtěl i živit. Doufám, že se mi naskytne nějaká dobrá příležitost, jak u baseballu vydržet co možná nejdéle. Můj plán je hlavně zůstat zdravý a vyhýbat se zraněním.