Fenomén, unikát. Tahle slova sem tam padnou, když je řeč o týmu z Jizerek. eD System Silvini Team sdružuje profesionála (Thomas Bing), poloprofesionály (např. Martina Jakše či Karolínu Grohovou) a úplné amatéry, kteří vyrážejí do stopy jen tak pro radost. 

Všechno to zastřešuje právě Pazderský, majitel ski servisu z Bedřichova. "Dělám všechno. Během závodů toho moc nenaspím," řekl dvaačtyřicetiletý sportovec na startu sezony v rakouském středisku Bad Gastein.

Z vašeho profilu jsem zjistil, že stíháte vykonávat osm funkcí. Jste ředitel, ale také manažer, konzultant, trenér i mluvčí. Co vám zabere nejvíc času?
Nejvíc času asi to, co jste nezmínil. Servis lyží. A pak samozřejmě organizace. Bad Gastein nám dal co proto. Zkoušení lyží, focení, další testování, prezentace týmu. Plán na závody. Na večeři jsme se dostali pozdě. A už jsme mysleli na to, že ráno vyrazíme na lyže, abychom vybrali ty nejlepší.

Jak se vyrábí televizní přenos Ski Classics: reportáž z Bad Gasteinu
Krumpáče s sebou a pozor na rolby. Za televizní lyžařskou show z Alp stojí Češi

Ráno znamená v kolik?
Spíš v noci… Zhruba ve čtyři ráno.

Je to proto, že konkurence v seriálu Ski Classics roste?
S tím souhlasím. Rok co rok je špička širší a konkurence větší. Když jsme s týmem kdysi začínali, sám jsem závodil. Pamatuju si, že na Jizerské padesátce nebyl problém jet s nejlepšími půlku závodu. Teď bych s nimi nedokázal jet ani sto metrů… To samé platí o pořadí. Umístění kolem patnáctky dřív nebylo žádný zázrak. Teď je úspěch, když se dostanete do elitní třicítky. Pochopte, děláme to v nějakých podmínkách. Máme vesměs lidi, co chodí do práce.

Až na jednu výjimku, Thomase Binga, hvězdného Němce, který snad jako jediný prohání elitu ze Skandinávie. Jak se vám povedlo zlákat?
Šli jsme na to, jak já říkám, přes babu (smích).

Prosím?
Spojili jsme se s Thomasovou přítelkyní (Laura Stichlingová). Nejprve jsme se domluvili s ní, ale já věděl, že i on hledá nový tým. Měl nabídky z Norska a Švédska, ale chtěl být v evropském týmu. Nátura lidí ze Skandinávie je jiná. A když zjistil, jak fungujeme, kývl.

Podívejte se na atmosféru během závodů v Bad Gasteinu:

Jeho angažmá nepřišlo ve šťastné době, nemám pravdu?
Chtěli jsme ho takzvaně koupit pro našeho dlouholetého lídra Jirku Plisku. A když jsme si plácli a chtěli to oznámit, tak se - den nato - stala ta tragédie. Jirka umřel.

Z toho až mrazí.
Osud, symbolika… 

Jiří Pliska
Neštěstí v horách. Při slaňování zemřel lyžař Pliska, bylo mu 42 let

Bing je jedenáctý muž z olympiády. Co si od něj slibujete?
Když bude mít dobrý den a skvělé lyže, může být na stupních vítězů. Víte, dlouhodobě máme v Česku problém najít dobré závodníky. Zatímco na severu Evropy by jich našli stovky, u nás je to s výchovou složitější.

Kolik si německý lyžař vydělá v českém týmu?
Jednání o smlouvě byla korektní a hodně férová. Má malý základ, ale když bude vyhrávat, vydělá si díky prémiím. Když to srovnám s dávnou minulostí a Standou Řezáčem, když u nás působil, je to opačně. Ten chtěl hlavně svou jistotu.

A jaké jsou tréninky s hvězdou?
Bolí to. Během soustředění na Mallorce jsme si dávali tempo na kolečkových lyžích. On jel volně, já naplno a měl jsem problém. Ale je krásné ho sledovat.

V další části rozhovoru, která je určená všem předplatitelům Deník Klubu, se dočtete o spojení s Lukášem Bauerem, vztahu s funkcionáři ze svazu i keňském objevu z Bruntálu.

Díky jeho angažmá budete zase víc vidět. Stanovili jste si vyšší ambice?
Bude to znít zvláštně, ale… Chceme přežít. Teprve zjistíme, jestli můžeme fungovat bez Jirky Plisky. Se vším pomáhal… Takže to bude přelomová sezona. Když se nebude dařit, tak to zabalíme. Ale tím, že je tu Thomas Bing, máme naději. Kdybychom ho nezískali, byl by to pomalý konec.

Co na tuhle posilu řekl Lukáš Bauer, váš předchůdce?
Samozřejmě hned chválil. Jsme ve spojení, sem tam si napíšeme, postěžujeme si.

Vím, že vám gratuloval poté, co jste byl na jaře vyhlášen nejlepším ředitelem seriálu Ski Classics. Nedostal jste laso od konkurence?
Ne, to ne (smích). Ale pomohlo nám to v popularitě. Konečně někdo ocenil, že jsme nejstarším týmem ve Ski Classics. A že neděláme jen profesionály, ale i hobíky. 

Jaká je vlastně podpora od českého svazu?
Žádná. Když na svazu řeknete dálkové lyžování, otočí se. Jako by na tato slova měli alergii.

Nepohodli jste se?
Kdepak, od začátku to bylo špatné z jejich strany. Snažili jsme se spojit, ale vidí jen Světový pohár, nic víc pro ně neexistuje. Dá se říct, že s lidmi ze svazu válčím. Ne se všemi, ale podpora tu není.

Peněz je teď v českém sportu obecně málo…
Rozumím tomu. Nejde jen o finance. Vezměte si, když třeba svaz dostane třicet aut, mohli by jeden vůz poskytnout nám. Nebo by nám mohli pomoci u veřejnosti, v mediální oblasti. V uznání. Vždyť jedinkrát ocenili Stanislava Řezáče a to jen proto, že neměli nikoho jiného, komu by cenu dali.

Jednu výhodu máte, závody vysílá Česká televize.
Bez televize by to bylo těžké, alespoň jsou závodníci a sponzoři vidět… Bohužel, snažíme se ve Ski Classics hrát na cyklistiku, jenže tam týmům za účast na Tour de France platí. Tady je to naopak, my platíme pořadatelům. Za televizní práva nic nedostáváme. 

Jaký máte vztah s dalšími českými týmy?
Beru jen Vltava Fund Ski Team. Jsme soupeři, ale uznáváme se, pomáháme si, s lyžemi, dopravou. Další tým neřeším, tam je určitá osobní animozita, víc bych to nerozebíral.

Bad Gastein: Aleš Řezáč (vpravo) debutoval v seriálu Ski Classics pod podhledem otce Stanislava
Nejmladší v historii. Smáli se mi kvůli rozhovoru s tátou, vypráví Řezáč junior

Zmínil jste, že máte hobíky. Kolik jich je?
Celkem máme asi dvě stovky členů včetně dětí. Poplatek za členství je symbolický, abychom tomu dali mantinely. 

Pomáhají vám dotace?
Takřka vůbec. Jsem v tomhle ohledu soudný. Dám příklad: Liberecký kraj poskytuje peníze na sportování mládeže, ale my je nechceme brát. To by mi bylo proti srsti. Nemáte tak malé děti.

V týmu naopak máte i Denise Ondibu Morongeho, Keňana z Bruntálu. Co k němu můžete říct?
Už ho máme dlouho, je vtipný. A třeba se nám bude brzy hodit i ve Ski Classics. Zavedli novinku, že nejlepší neskandinávský závodník týmu bude mít dvojité body. Příští rok bude muset každý tým mít alespoň dva zástupce z neskandinávských zemí. A v rámci dalších kroků, kdo ví, třeba půjdou i do Afriky (úsměv).

Jak mu to jde na běžkách?
Dobře, porazil by spoustu českých amatérů. Dokonce může reálně usilovat o olympiádu. Jsme domluveni, že když se tam dostane, pojedu tam s ním a budu mu dělat servismana.