Život bez volejbalu si nedovedl představit. „Byl obětavým a zapáleným sportovcem a organizátorem tohoto populárního sportu. Do posledních svých sil byl aktivní a ve svém požehnaném věku 85 let ještě úspěšně organizoval poslední okresní přebor žen a mužů pro rok 2019/2020,“ připomenul předseda TJ Bižuterie a oddílu volejbalu Stanislav Dubský. Jarda životní pouť nastartoval jako technik a strojař, ale sportu se věnoval víc a víc, až se tělovýchova stala jeho povoláním. V rámci tehdejšího ČSTV se staral i o jiné sporty. Volejbal byl ale jeho vášní a zabral mu daleko víc času, než cokoli jiného

Hrál nejdřív v Sokolu

Do volejbalového nebe odešel Jaroslav Saska. Boje pod sítí byly jeho smysl života. Do poslední chvíle se svému velkému koníčku věnoval.Dříve sám aktivně hrál a to především v Sokolu Janov, kde také pravidelně organizoval turnaje dětí a mládeže, podnikové dlouhodobé turnaje, okresní přebory mládeže a dospělých. Především turnaje dospělých byly vyhledávané a přijížděly na ně i týmy až z Prahy. Většina soutěží se odehrávala v janovské sokolovně, kde mnoho let působil i jako předseda tělovýchovné jednoty. „Turnaje bývaly velkolepé a měly různé, době poplatné názvy a čísla ročníků. Mezi hráči se ale brzy vžil název „Saskiády“. Po skončení hráčské kariéry neustále intenzivně pokračoval v organizaci turnajů a oficiálních soutěží,“ zdůraznil Stanislav Dubský.

Vyhecoval každého

Jarda Saska byl neúnavným volejbalovým propagátorem a aktivoval a přesvědčoval všechny oddíly k účasti v okresních soutěžích. Díky němu se zrodila mnohá družstva, která by jinak nebyla. Předával zkušenosti jako trenér mládeže, rozhodčí a víc jak 30 let působil v Okresním výboru volejbalového svazu. S nářadím v ruce neustále budoval a udržoval antuková hřiště na Vyšehradě (část Jablonce) a i u sokolovny v Janově. „Byl ale úspěšný, rodinu založil v roce 57 a ta se rozrostla na současných 21 členů,“ řekl předseda Dubský.

Zasvěcení vědí, že okresní soutěže, díky Jardovi, nezanikly jako jinde v republice a stále fungují s velkým počtem aktivních družstev jak mužů, tak i žen,“ zavzpomínal na přínos Jardy Sasky Stanislav Dubský.

Sousedi nám závidí

To, že v okresních soutěžích dnes aktivně hraje přes 270 hráčů, je Jardova zásluha. „Sousední okresy mohou jen závidět. Byl „stará škola“ a vše dělal bez nároku na odměnu, z opravdového fandovství,“ dodal Dubský.

Poslední dobou si k pohybu pomáhal holemi z Francie, ale soutěže nejen stále organizoval, sám zápasy po blízkém okolí obětavě objížděl svým autem a některá utkání ještě i pískal. Přinášelo mu potěšení motivovat lidi k pohybu a odměnou pro něj bylo, když se zápas povedl a v očích hráčů viděl radost.

Přiměl k pohybu zástupy lidí, což je v dnešní blahobytné a pohodlné době jistě velmi užitečné. Také, nejen jako trenér mládeže, svým nadšením ovlivnil životní cesty mnohých a nesmazatelně se zapsal do pomyslné knihy volejbalu. „V Jardovi ztrácíme velkého volejbalového „srdcaře“ a nadšence. Bude těžké pokračovat v jeho dlouholeté skvělé práci. Čest jeho památce,“ zavzpomínal na velkou volejbalovou osobnost Jablonecka Stanislav Dubský.