Věnujete se extrémním překážkovým běhům. Co tento sport obnáší?
Je to běh na určitou vzdálenost od 5 do 50 km, délka trati je na organizátorech závodu. Trať obsahuje různé překážky, například balanční, ručkovací, tahání břemen a další. Využívají se také přírodní překážky přímo v terénu, například se plave v rybníce, běží se v potoce a jiné. Závody mají většinou velké převýšení. Každá pořádající organizace připraví závodníkům jiné překážky a vybírají si různé lokality.
Na závody jezdíte po celém Česku i do zahraničí?
Ano. Závodím v Česku a před dvěma roky jsem začal závodit i v zahraničí.
Jaký je váš zatím největší úspěch?
V říjnu loňského roku jsem se zúčastnil Mistrovství Evropy v Londýně a skončil jsem pátý v kategorii do 24 let. To bych zatím považoval za svůj největší úspěch.
Asi to byl hodně kvalitní závod. V čem se lišil od těch, které absolvujete třeba doma v Česku?
Mistrovství přilákalo všechny kvalitní závodníky a přijeli opravdu ti nejlepší. Konkurence byla daleko větší, než na jiných závodech.

Překvapila vás v Londýně nějaká těžká překážka?
Ani ne, jsem už zvyklý na všechny překážky, které závod obsahoval.
Kterou z překážek máte rád a kterou ne?
Nejvíce mám rád ručkovací překážky, třeba několik hrazd za s sebou. A nesedí mi tahání břemen, protože jsem spíš postavou hubený. Tak je to pro mne těžší, než pro ty více silové závodníky. A taky mi nejde moc hod oštěpem na terč, který v některých závodech bývá. Když cíl netrefím, tak to pro mne znamená třeba třicet angličáků nebo nějaký běžecký okruh navíc.
Angličáky - to je co?
Když někdo nedá překážku, tak musí místo té překážky splnit tak zvaný handicap. Trať může obsahovat dvacet až třicet překážek. No a když z nich někdo nedá třeba půlku, tak musí za každou nesplněnou udělat třicet těchto handicapů.
To je ale těžký postih…
Ano, je. Prodlouží to čas závodu a zároveň to člověka o to víc vysílí.
Jak jste se vůbec dostal k tomuto adrenalinovému sportu?
Od dětství hraju fotbal. K extrémním překážkovým běhům mě nasměroval můj kamarád, který mi o tom sportu řekl. Předtím jsem o něm nic nevěděl. Během covidu se nám zrušila fotbalová soutěž a já jsem neměl co dělat. Kamarád mi závod doporučil, já si ho vyzkoušel a docela mě to bavilo. V covidové pauze se někde pak takový závod zrovna konal. Tak jsem se přihlásil. Zjistil jsem, že se mi to líbí a začal jsem se těmto běhům věnovat víc. Fotbal je spíš už pro mne doplňkový sport.

Ale hrajete ho stále…
Ano, hraju ve Smržovce. Ale protože studuji v Praze, tak je někdy těžké to všechno zorganizovat. Bohužel, nemůžu chodit na tréninky a zápasy pravidelně.
Ve fotbale se vám určitě hodí fyzička z běhů.
To určitě. Co se týká fyzičky, tak tu mám teď na úplně jiném levlu, než jsem měl dřív. A v pohodě odběhám celé utkání. Tím ve fotbale trochu získávám. Ale protože nechodím pravidelně na tréninky, tak je to zase u mě horší s míčem.
Jak trénujete na extrémní běhy?
Chodím do posilovny, běhám, ale nejvíc vlastně trénuju při závodech samých.
Kolik běhů jste už absolvoval?
Věnuju se tomu třetím rokem. A v prvním jsem běžel pětatřicet závodů. To je docela hodně. Někdy běžím za víkend i dva nebo tři závody. Minulý rok jsem jich zvládl pětadvacet. A letos mě teprve čekají.
A jaké starty vás čekají?
Chci se zúčastnit Mistrovství České republiky, bude v květnu v Lanškrouně, pak Mistrovství Evropy a Mistrovství světa. Evropa je v červnu v Maďarsku, tam už mám kvalifikaci splněnou. A Mistrovství světa se koná v Belgii, to bude v září a tam se teprve musím kvalifikovat. To jsou mé cíle pro letošní rok.
Co musíte pro kvalifikaci udělat?
Česká asociace překážkových sportů vybere několik závodů a ty určí jako kvalifikační. Musím absolvovat jeden z nich a umístit se do pátého místa ve své věkové kategorii.

Bude to jednoduché nebo máte obavy, jestli to vyjde?
Nebojím se toho. Mám rád výzvy a těším se na to.
S jakým cílem jedete na Evropu a svět?
Zatím vůbec nevím, co předpokládat. Konkurence bude určitě velká. Cíl je top deset v kategorii. Zatím ale nevím, kolik závodníků tam má v plánu jet.
Věnuje se podobnému sportu někdo vám známý z okresu Jablonec?
Nikdo mě nenapadá. Ale vím, že to lidi zkouší. Pak jde o to, jestli u extrémního běhu zůstanou.
A máte svůj vzor?
Líbí se mi Leon Kofoed, dánský závodník. Významný je také Ryan Atkins z Kanady nebo český závodník Richard Hynek.