Na setkání bývalých olympioniků, které v Jablonci nad Nisou již několik let připravuje Klub českých olympioniků, se objevil také československý reprezentant Stanislav Henych, který obsadil v roce 1974 na Mistrovství světa ve Falunu v běhu na 50 km druhé místo a získal stříbrnou medaili.

Mezi kamarády si rád zavzpomínal na svoji lyžařskou kariéru, úspěchy i neúspěchy. A že je na co vzpomínat, o tom není pochyb.

Stanislav Henych je bývalý český běžec na lyžích, který závodil v sedmdesátých letech v barvách Československa. Vedle stříbra z MS ve švédském Falunu rád vzpomíná na dvě olympiády, kterých se zúčastnil, v roce 1972 v Sapporu a v roce 1976 v Innsbrucku .

„Je to příjemné setkání s těmi, se kterými jsem závodil. Akci organizuje také bývalý lyžař Pavel Benc a jsme rádi, že se koná už po několikáté. Řekneme si vždycky, co nového, zavzpomínáme a také mluvíme o tom, co nás čeká v sezóně,“ zhodnotil setkání bývalý olympionik.

Na lyže se poprvé postavil v Kořenově, který leží nedaleko lyžařského střediska Harrachov. „Na počátky vzpomínám rád, tam jsem začal sparťansky sportovat. Ale v dorostu už jsem vyhrával a byl jsem úspěšný. Nejvíc ale vzpomínám na rok 1974, kdy se jel nultý ročník Světového poháru a já byl v cíli čtvrtý. A pak samozřejmě na stříbro z MS v běhu na 50 kilometrů,“ vyjmenoval svoje topy Stanislav Henych.

Ale tím výčet jeho úspěchů zdaleka nekončí. V roce 1975, na Spartakiádě spřátelených armád, stál na stupni vítězů jako stříbrný mezi dvěma olympioniky. S takovými výsledky zakončil v roce 1979 svoji závodní kariéru a začal se věnovat trénování. A i v této činnosti si vedl velmi dobře. „Jako asistent trenéra byl s reprezentačním družstvem v Calgary a měl svůj podíl na bronzové medaili štafety. Potom začal působit jako samostatný trenér u juniorského reprezentačního družstva. A se svými svěřenci byl také úspěšný v roce 1989 v norském Hammaru, kde vybojovali na MS juniorů zlatou medaili ve štafetě družstva,“ dokončil výčet svých úspěchů závodních i trenérských Stanislav Henych.

Bílou stopu ale neopustil ani v dalších letech. Začal pracovat jako generální sekretář Svazu lyžařů. K tomu ještě podnikal. Na svém kontě má i další zajímavá prvenství. Od roku 2000 zastával post předsedy nejstaršího lyžařského klubu v republice, Českého krkonošského spolku Ski Jilemnice. „Ten klub jsem budoval. Dnes už organizujeme spoustu závodů a akcí, například připomenutí sto let tragédie Hanče a Vrbaty nebo sto let založení klubu. Byla by škoda, aby o vzpomínky na takové události současné generace přišly,“ uvedl dnes už hlavně funkcionář Stanislav Henych.

A jak vidí současné lyžování? Je členem několika orgánů, které mají do vývoje lyžování v Česku co mluvit. Snaží se aktivně předat svoje zkušenosti. „Když odroste jedna úspěšná generace, chvíli trvá, než se objeví jiná taková. Klasickému lyžování odebírá v posledních letech zájemce z řad mládeže biatlon. V něm je třeba teď dobře vidět, že jedna úspěšná generace pomalu končí a měla by ji nahradit další. I v klasickém lyžování aktuálně máme několik šikovných talentů mezi chlapci i děvčaty. A bude záležet jen na nich, kam to budou chtít dotáhnout,“ zamyslel se nad situací v českém lyžováním Standa Henych.

Přiznal, že sám už nesportuje. „Kam se můžu dostat autem, tam dojedu. Není to ale proto, že bych nechtěl. Podědil jsem po mamince problémy, jsem už dvakrát po operaci bajpasu. Ale nešetřím se. Taková operace vás neomezuje. Dneska kardioproblémy, to je jako když jdete do autoopravny. Něco vám najdou a jednoduše to opraví a je hotovo.“