„Ke sportu a k atletice mě přivedli rodiče už v České Lípě, kde jsem se narodil," zavzpomínal na svoje atletické začátky Ondřej Chour, závodník TJ LIAZ. Už jeho otec běhal stejné tratě. „Začínal jsem jako malý se sena prvních závodech společně se sestrou. Zkusil jsem i jiné sporty, třeba karate. Systematicky jsem se začal atletice věnovat od třinácti let. Měl jsem svoji první trenérku Janu Svatošovou a po ní mě pak už převzal v TJ LIAZ jablonecký Miroslav Vavřín. Ten běhá dodnes a je pro mne inspirací," pokračoval atlet ve svých vzpomínkách.

Ondřej Chour studoval střední školu v Jablonci. I když Českolipan, trávil tady většinu času. Začínal běhat ještě na starém stadionu a rád na ty časy vzpomíná. „ Díky Jablonci jsem měl tu možnost pravidelně se účastnit prvoligové soutěže. Když jsem pak začal studovat na Technické univerzitě, pendloval jsem mezi Jabloncem, Libercem a Českou Lípou. A do ní jsem se letos zase vrátil," zavzpomínal na svoje atletické začátky Ondřej Chour, který dnes patří k republikové atletické špičce v disciplíně na 1500 metrů.

Proč právě Česká Lípa?

Když jsem dostudoval, bylo potřeba se rozhodnout, jestli si najdu zaměstnání a atletiku omezím nebo s ní skončím. Zvažoval jsem také s přítelkyní, že odjedeme na nějaký čas třeba do zahraničí. Ale dostal jsem příležitost k pokračování právě v České Lípě. Ozval se mi atletický klub, který mne podpořil i finančně. A to mne nakoplo. Vrátil jsem se tam vlastně od dob mých začátků. Rozhodl jsem se tedy v atletice dál pokračovat. S českolipským klubem spolupracuji od jara a a moje výsledky byly znát.

Změnila se nějak vaše příprava?

Od jara jsem jel naplno. Začal jsem trénovat dvoufázově. Do té doby jsem tak netrénoval. Letos jsem byl i na jarním a podzimním soustředění. Obětuji tomu daleko víc času. Dvě tři hodiny dopoledne, to samé odpoledne, k tomu nějaké masáže, regenerace a další, co je třeba.

Je to tedy vaše zaměstnání?

Spíše bych to nazval jakousi dočasnou finanční výpomocí, se kterou se dá, díky, více zdrojům, relativně uživit. Dohodli jsme se na spolupráci s českolipským atletickým klubem a já bych chtěl za tuto příležitost poděkovat jak jemu, tak Městu Česká Lípa a Nadaci Jana Klimenta a samozřejmě rodině. Živit se atletikou je u nás celkem náročné. Ale díky tomu, že jsem našel tuto podporu, se mohu dál v klidu připravovat a závodit.

Vaše oblíbená disciplína je běh na 1500 metrů?

Letos se mi dařilo v této disciplíně na mistrovství republiky víc, byl jsem druhý. Věnuji se hlavně dráze. Současně mojí druhou hlavní disciplínou je osmistovka. Mimo dráhu běhám spíše pro zpestření sezóny a přípravy.

Kdo vás trénuje?

Je to zvláštní, neznám totiž nikoho, kdo by neměl na této úrovni trenéra. A já ho nemám, připravuji se sám. Ale když jsem přišel do Jablonce, tak jsem se připravoval pod vedením výborného trenéra. Ale vyhovuje mi vlastní systém, tréninkový plán si stavím sám. Snad dobře, když je to na mých výsledcích znát.

Pojďme si je připomenout…

Za Jablonec jsem běhal ligu, byl jsem nejlépe bodovaný jablonecký závodník. Tak věřím, že jsem tak přispěl k dobrému umístnění TJ LIAZ v atletické lize. Letos bylo pro mne zásadní Mistrovství republiky v Plzni.

Proč právě Plzeň?

Přihlásil jsem se do obou disciplín, tedy běh na 800 i 1500 metrů. To byla trochu vražedná kombinace. V sobotu se běžel rozběh na 800 metrů o postup do finále, kam jsem se dostal. Ve finále jsem chtěl zaútočit na stupně vítězů, ale doběhl jsem pátý. Finále se běželo v neděli. Za hodinu po něm jsem startoval na 1500 metrů, ale spíš jen tak na zkušenou. Vystartoval jsem skoro na posledním místě. Postupně jsem se ale dostával dopředu. A doběhl jsem druhý. Sám jsem byl příjemně překvapený. Měl jsem dostatek energie k takovému výkonu. A byl jsem spokojený. Také jsem si tím vypracoval i jiné postavení mezi běžci na této úrovni, kteří mne tak začali i jinak brát jako soupeře.

Patříte teď mezi top v republice, jací jsou soupeři?

Mimo Jakuba Holuši, který je u nás nejlepší, mezi námi ostatními potom už není takový zásadní rozdíl. Myslím, že když někomu sedne závod, dokážeme se všichni vzájemně porážet. Holuši je mistr Evropy, je to talent od narození, má skvělé podmínky, hodně času tráví na soustředění tam, kam já se zatím nemám šanci dostat. Je to obrovský talent, který si dává velké tréninkové dávky. Naši top běžci mají daleko jiné podmínky. Mohou v zimě trénovat třeba v Africe, kde se věnují i regeneraci. Mají i možnost účastnit se lepších zahraničních mítinků a závodů, kam se běžný atlet nedostane, ať už z důvodu výkonu nebo i finančních nákladů na start a pobyt.

A zranění vás zatím míjela?

Zrovna teď mám trochu potíže s nohou, ale to určitě brzy odezní. Je to možná ještě následek podzimního soustředění, možná jsem ji přetížil. Musel jsem upravit tréninky. Ale dlouhodobá zranění mě, naštěstí, zatím nepostihla. Chodím pravidelně na fyzioterapii, do kryosauny, na masáže. Snažím se regeneraci věnovat potřebný čas.

Na co ještě rád vzpomínáte?

Prvně jsem letos absolvoval také zahraniční závody. Udělal jsem si osobní rekord na 800 metrů v Lucembursku. Rád ale také vzpomínám na start v předprogramu Zlaté tretry, už i tam byly ochozy plné fanoušků, jak to bývá v zahraničí na atletice.

Takže fanoušky vnímáte?

Určitě ano, slyším a vnímám, jak fandí. Pro každého závodníka je to určitě velká síla, která ho žene dopředu.

A jak je to s životosprávou u atleta, třeba i o Vánocích?

Určitě se snažím jíst zdravě, bez doplňků stravy. Na Vánoce se těším. Mám i své hříšné dny, protože mám rád sladké. Bude to pro mne sice náročné období. Dám si určitě klasicky, kapra a řízek. Jinak jím hodně přírodní produkty méně pečivo.

A dárky už máte zabalené?

Na dárky jsem tak trochu lajdák. Sháním je většinou na poslední chvíli před Vánoci. Vybírám to, co vím, že si kdo přeje. Snažím se, abych daroval to správné. Neberu Vánoce jako období dárků, ale spíše čas setkání a klidu.

A novoroční předsevzetí bude?

Teď je pro mne důležité hlavně zdraví, takže je to spíše moje přání být zdravý.

A co bude pro vás stěžejní v novém roce?

Chtěl bych se dostat na Mistrovství Evropy dospělých v Amsterdamu. To je můj hlavní cíl pro rok 2016. Nevím, jestli je to reálné, je to těžký úkol, ale proč to nezkusit? Uvidíme za půl roku. Nemám k limitům, které jsou potřeba pro nominaci, zase až tak daleko. Limity se budou plnit zhruba do konce června. V květnu nebo v červnu se pokusím získat nominaci v jednom ze závodů, které se poběží u nás nebo v zahraničí. Mistrovství Evropy je v červenci. Pokusím se o to na osmistovce. Limit daný světovou federací je 1:47,6, Český atletický svaz ho ještě nejspíše přitvrdí. Ale, proč to nezkusit?

A co váš volný čas?

Jednou týdně chodím s kamarády na badminton. Relax pro mne je i plavání a saunování. Jsem pro aktivní odpočinek. Rád chodím s přítelkyní na výlet. Ale nebráním se i úplnému lenošení.

Přítelkyně vás ve vaší atletické kariéře podporuje?

Ano, je sportovně zaměřená a podporuje mě. Od mládí sportovala. Společně chodíme třeba na power jogu nebo do bazénu.

Máte svůj atletický vzor?

Líbí se mi styl Jurije Borzakovského, rozbíhá závody zezadu a podaří se mu vyhrát. Sleduji dění ve špičce atletiky, inspiruje mě, když vidím jejich tréninky a prvky.

A jak probíhá váš trénink?

Mám výhodu, že mohu v Jablonci využívat atletickou halu. Intervalový trénink je potřeba absolvovat v hale, kde tělo neprochladne a splní tréninkové dávky. Musím se nejprve zahřát, rozklusat, rozcvičit, dát si atletickou abecedu, potom si dám, podle typu tréninku třeba rovinky, v závěru vyklusání, posilování. Atletický trénink má své fáze a ty je třeba vždycky dodržet.