Kliknutím zvětšíteVe španělské Malaze absolvoval jablonecký rozhodčí juda Robert Hoření náročné zkoušky, aby se mohl jako sudí účastnit také olympijských her, které jsou vrcholem nejen pro každého sportovce. Jsou velkou výzvou i pro rozhodčí. A že to nebyly zkoušky jednoduché, to potvrdil. „Povedly se mi a získal jsem olympijskou licenci.“
Z čeho se zkoušky skládaly?
Skládaly se ze tří částí. První byl písemný test v angličtině, šedesát otázek, časový limit jedna hodina. Otázky se týkaly pravidel juda. Pak následoval ústní pohovor. Jako poslední byla část praktická, tedy rozhodování na turnaji, který v Malaze právě probíhal.
Kolik vás o licenci a možnost rozhodovat někdy i na OH usilovalo?
Bylo nás dvacet devět z celého světa. A museli jsme dodržovat velmi přísná coronavirová opatření.
Jaké byly podmínky, abyste se mohl přihlásit k tak náročným zkouškám?
Musel jsem v posledních třech letech rozhodovat minimálně dvě mistrovství Evropy, já jsem stihl tři, v Rusku, v Chorvatsku a v Rize (Lotyšsku), takže v každém roce jedno. Riga byla před zkouškami poslední. Z Evropy se těchto zkoušek může zúčastnit jen deset nejlepších rozhodčích s licencí IJF – B. Nejen výkony sportovců, ale i naše výkony jsou hodnocené. Já jsem na tyto zkoušky postupoval ze čtvrtého místa mezi deseti nejlepšími evropskými rozhodčími. Už první krok, dostat se na tyto zkoušky, byl náročný. Pak teprve následoval Bylo to opravdu hodně náročné se vůbec na tyto zkoušky dostat. A pak následoval teprve druhý krok, uspět u nich.
Při které ze tří částí jste se nejvíc zapotil?
Při písemném testu. Otázky v angličtině byly těžké v tom, aby si je člověk správně přeložil a pak na ně správně odpověděl. Odpověď se vybírala z několika variant. Ale právě při tom je velmi důležité slovíčkaření a přesný překlad, aby otázku člověk správně pochopil a porozuměl jí. A navíc se letos písemné testy dělaly poprvé.
A jaká část ze zbývajících byla pro vás lehká?
To už bylo rozhodování na turnaji, taková příjemná tečka za zkouškami. Určitě jsem měl i z této části respekt, ale bral jsem to jako každý jiný turnaj.
Jak jste se na zkoušky učil?
Na zkoušky jsem se připravoval posledních 5 let. Měl jsem štěstí, že se mě ujal pan Vladimír Hnidka, který rozhodoval na OH v Londýně a Rio de Janeru. Jeho věcné připomínky k mé osobě a bohaté zkušenosti mi daly opravdu mnoho. Když přišla pozvánka ke zkouškám od IJF (International Judo Federation), tak jsme se právě s manželkou chystali na dovolenou. Takže jsem si s sebou vzal materiály a učil se na pláži. Jen pravidla byla na 208 stranách. A navíc v angličtině.
Takže se už chystáte rozhodovat nejbližší olympijské hry nebo to zase tak jednoduché není se tam dostat?
Konkurence je velká a předpoklad dostat se na OH je malý. Je to omezené věkem a spojené s velmi náročnými kritérii.
Takže co teď, po zkouškách?
Dám si určitě přes vánoční svátky volno, protože tři měsíce příprav na zkoušky byly opravdu náročné. Každý víkend jsem rozhodoval na nějakém turnaji v zahraničí. První velký turnaj, který budu díky této licenci rozhodovat, bude European Open v Praze, které se koná 5. – 6. března. Další turnaje si pak vyberu podle kalendáře judistických akcí, který vyjde v lednu. Do konce roku už nejedu nikam.Vy se také věnujete judistické mládeži…Ve volném čase se o to snažím, ale moc ho není. Po novém roce chci jet rozhodovat na pár žákovských turnajů tady v Čechách. Mám už vybrané nějaké turnaje, takže začínám hned druhý víkend v lednu. Taky se chci jet podívat, jak nám v Jablonci vyrůstají judistické naděje. Na vybrané turnaje už se můžete přihlásit bez dalších požadavků?To ne. Můžu si je vybrat pouze turnaje typu European cup a European Open. Na EO již musím splňovat určité podmínky a mít požadovanou známku hodnocení. Pokud je nesplňuji, je pro mne ten turnaj uzavřený. O účasti rozhodují také jiní.Co se týká ME, MS, GP a granslemů, tak tam už musí být rozhodčí delegován komisí. Musí od ní přijít pozvánka. Není to tak, že tam jede rozhodčí, který chce. Komise si vybírá.Splnil jste si těmito zkouškami svůj sen?Ano, splnil. A díky tomu jsem si pak hned nastavil další mety.
O jaké další mety půjde?
Chtěl bych rozhodovat mistrovství dospělých. Ta dosavadní ME se týkala dorostu a juniorů. To je můj další velký cíl. A pak samozřejmě další turnaje a usilovat i o mistrovství světa. Chci se dostat v rozhodování co nejdál a posuzovat významné mezinárodní akce. A také tím podpořit rozvoj a výkony juda v Česku. A děkuji všem, kteří mi k získání těchto zkoušek nějak pomohli.
Takže podporu jste musel mít i ve své rodině?
To určitě. Moje manželka má se mnou velkou trpělivost. Přez týden se snažím být v práci a nahnat to co nebudu stíhat když jsem pryč a víkendy jsem většinou na turnajích, kterých ročně objedu kolem třiceti. Například letošní dovolenou jsme kvůli přípravě několikrát posunuli a nakonec jsme jeli až koncem září.
Odrazí se získání takového certifikátu také na finančním hodnocení rozhodčích?
Tak to určitě ne. Jediný bonus je, že se podíváte po světě, pokud to dovolí čas a netrávíte celý den ve sportovní hale. Na akci se většinou letí den předem a odlétá se den po skončení, tak to je ten bonus, že si můžete místo prohlédnout, trochu se projít atd. Pro mne je příjemné, že se podívát do zahraničí a když je čas, tak třeba do míst, která bych jinak neviděl. A někdy pro rozhodčí připraví i pořadatelé zajímavý program. Je to tedy spíše o zážitcích než o penězích.
Jak se vám daří skloubit náročného koníčka s náročným zaměstnáním?
Musel jsem díky těmto zkouškám hodně přeorganizovat svůj život, protože se zaměstnáním, které jsem vykonával, nešla příprava časově skloubit.
Kde jste pracoval?
Dělal jsem šestnáct let na záchrance. A se službami a zápřahem na záchrance to skloubit nešlo. Byl jsem velmi často v zahraničí a to s prací na záchrance dohromady nejde. Otevřel jsem si proto firmu s vlastní dopravou a jsem pánem svého času. Rozhodl jsem se teď podřídit svůj čas rozhodování judistických akcí.
Jak se dodržují proticoronavirová pravidla na velkých akcích?
Pět dní před příletem na akci musím zaslat výsledky PCR testu, další test zasílám dva dny před příletem a poslední PCR test absolvuji při příjezdu na hotel. Poté se musím odebrat na hotelový pokoj, který nesmím opustit dokud nepřijdou výsledky z posledního testu. V hotelu máme vyhrazená pouze určená místa ve kterých se můžeme pohybovat a kam nemá přístup nikdo kdo není testován (dokonce i personál hotelu musí projít testy). Máme vlastní místa na jídlo, vážení, porady atd. Do konce turnaje nesmíme tuto bublinu opustit.
Uvědomil jste si už, čeho jste dosáhl a co se vám povedlo?
Tak čtrnáct dnů mi to trvalo. Teprve pak se mi to rozleželo. Dlouho jsem tomu nemohl věřit. Došla mi hlavně jedna věc: Toto je začátek nové cesty a nových výzev.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
