Málokdo možná ví, že na jabloneckém okrese jsou pouze dva oddíly, jeden v Jablonci a další v Tanvaldu.

Dejte si partičku

„V hale se schází od 16 hodin mládež a od 17,30 až do 21 hodiny dospělí. Mládež je během roku zapojená do soutěže Velká cena Libereckého kraje. Je důležité, aby hrála co nejvíce. Jinak hrajeme ještě krajský přebor a v tom teď trochu bojujeme o záchranu. Chybí nám střední generace," vysvětlil předseda šachového oddílu TJ Bižuterie Čestmír Drobník. A připomenul, že zahrát si s nimi může přijít každý, komu se královská hra líbí a nemá s kým by si dal partičku.

Šachový oddíl je ryze amatérský a jeho předseda potvrdil, že je rád, když si šachisté mají možnost v klidu a s dobrým soupeřem zahrát, i když nemusejí být vždycky první. A takové podmínky schůzky šachistů určitě nabízejí. A děti zde navíc najdou často i nové kamarády.

Hlavně, když hrají

Dospělí hráči oddílu hrají krajský přebor a krajskou soutěž. V ní už ale dostává příležitost i několik třináctiletých dobrých šachistů, kteří mají zájem zkusit si partičku šachu s náročnějšími soupeři než mohou potkat v nižších soutěžích. Navíc tím získávají motivaci stále se zlepšovat. Na mládež čeká každoročně také krajský přebor žáků, který má devět i více kol. A tam už se mládežníci utkají s dobrými šachisty své věkové kategorie: „Už to není jen nějaké pinkání," zdůraznil s úsměvem Čestmír Drobník.

Musí hrát v pohodě

V hale, v místnosti VIP, kde se hrají šachy, vládne ticho a klid, hra může leckdy trvat i přes hodinu, pravidla určují také přidávání času. Dospělí šachisté oddílu TJ Bižuterie mají dvě hodiny na partii a i ty se mohou ještě prodloužit. „Šachista musí mít dobrou fyzičku. To si málokdo uvědomuje. Když hraje třeba čtyři hodiny na výhru a pak udělá špatný tah proto, že je unavený, je všechno pryč. Je to zabíračka," vysvětlil předseda oddílu to, co si mnohdy neuvědomují ani někteří šachisté.

Pořádají také turnaj

Jablonečtí hráči neházejí flintu do žita, v soutěžích se jim daří a věří, že tak bude i nadále. A aby soutěží nebylo málo, rozdají si to ještě pravidelně v oddílovém přeboru. A samozřejmě také soutěž v šachu i sami pořádají, a to v prosinci, kdy se v hale koná už tradiční bleskový Vánoční šachový turnaj. V tom prosincovém se nejlépe dařilo těmto hráčům: 1 J. Kadeřábek 8 bodů, 2. V. Vltavský 7 bodů, 3. O. Sýkora 6 bodů, 4. D. Bradáč 6 bodů, 5. A. Duda 6 bodů a 6. T. Ďuran 5 bodů. Na tréninku jabloneckých členů oddílu si to mezi sebou rozdávali hráči nejen podle věku. Na šachovnici se potkali mladší i starší, začátečníci i pokročilí. I to patří k tomu, aby se jeden od druhého učil a získával zkušenosti. „Právě v oddílovém přeboru, který jsme hráli až do Vánoc, hrála většina členů, každý s každým, slabší se silnějším. Ještě po Vánocích jsme nějaké zápasy dohrávali. A teď už začíná regionální přebor Nisa, tedy hráčů z Jablonce a z Liberce," vyjmenoval nejbližší plány předseda.

Bez sudího to nejde

Každý zápas má také svého arbitra. V jabloneckém oddíle má potřebnou kvalifikaci k výkonu rozhodčího zkušený hráč Rudolf Duda. Ten nejen sám hraje, ale hlavně přihlíží a rozhoduje šachové souboje, pokud je to potřeba. Většinou si ale hráči situaci na šachovnici sami hlídají. Přísným pohledem partie sleduje i předseda oddílu Čestmír Drobník. A ten o sobě prozradil:

Učil ho dědeček

„Šachy hraju už od šesti let, tedy šedesát let. Naučil mě je můj děda. Počet partií, které mám za sebou, je vysoký. Šachy patřily vždycky k mým největším koníčkům. Hrál jsem i v I. výkonnostní třídě. Začínal jsem v oddíle, který tehdy sídlil v Kokoníně a když tam šachisté skončili a přešli pod TJ Bižuterie, pokračoval jsem s nimi dál i tam. Když jsem studoval, tak jsem na nějaký čas přestal. S nástupem na vojnu do Bratislavy jsem tam hrál krajský přebor za Duklu Bratislava. Po návratu do Jablonce tady už byl slušný šachový kádr a já jsem zase pokračoval tady. A šachy hraju dodnes," vylíčil stručně svůj šachový životopis předseda oddílu.

Proč právě šachy?

Na otázku, proč si nevybral jiný sport, kterých už tehdy bylo v Jablonci dostatek, odpověděl bez zaváhání: „Podívejte se, co v tom je možností, kombinací a krásy. Přemýšlet o tom, kdy a jak dám soupeři mat je nádhera. Někdo možná hraje šachy proto, že se v nich nemusí hýbat. Ale, jak už jsem uvedl, bez dobré fyzičky to nejde. I já jsem hrál třeba volejbal, ale šachy mě vždycky bavily nejvíc. Šachista musí mít hlavně postřeh, musí umět počítat, logicky přemýšlet a samozřejmě také mu nesmí chybět dobrá představivost," vyjmenoval vlastnosti dobrého šachisty předseda oddílu.

Je to královská hra

Proč se šachy nazývají královskou hrou vysvětlil zkušený šachista bez váhání: „Lepší hra ve světě neexistuje. I když dnes má mládež spoustu dalších možností a ty šachům konkurují, tato hra má své kouzlo. Člověk musí zapojit mozek a přemýšlet. Když se mi pak v partii podaří přelstít spoluhráče, tak je to přece radost," uvedl s úsměvem předseda šachistů.