„Po příjezdu do Regau jsme si převzali naše místo, kde jsme nejdříve museli postavit zázemí, a pak následovala prohlídka trati a její složení. Organizátoři trať pozměnili na ještě těžší trať než v loňském roce, a tak přibylo mnohem větších kopců, převýšení a technicky náročnějších úseků ve sjezdech a různých částech tratě,“ řekl ohledně trasy jablonecký cyklista.
V den závodu vystoupala teplota na “vražedných“ třicet stupňů Celsia, přesto se na start postavilo více jak 500 jezdců z 10 zemí světa ve všech kategoriích. Startovní výstřel zazněl v poledne a start byl formou Le Mans. „Běželo se kolem stadionu, kdy tempo nebylo pomalé a kde nás doprovázelo na 1 000 fanoušků s mohutným pokřikem a parádní atmosférou extrémního závodu na 24 hodin,“ pochvaloval si úvod závodu Salaba. Většina účastníků doběhla pospolu, a po na sednutí na kola byla pěkná tlačenice. „Museli jsme dávat velký pozor, aby nikdo nikoho nesundal, ale i přesto pár závodníků při prvním kole padalo,“ vrací se k rozjezdu borec. Peloton se však brzy roztrhal a poté nastal souboj zejména s časem a vlastními silami. Trať byla velice těžká, jeden kopec střídal druhý. Z hlášení z trati jsem průběžně věděl, že jedu kolem patnáctého místa, a na něm jsem jezdil do večera, kdy jsem si dal první desetiminutový oddech.“ V rámci přestávky Salaba doplnil energii a stihl i krátkou masáž, na kolo se přidělaly světlomety a pokračoval v jízdě.
„Noc proběhla v celku dobře, až na nějaké krizové okamžiky. Další energii mi dalo vycházející slunce,“ pravil jezdec. Cíl byl kolo od kola blíže a cyklisty v cíli čekal plný stadion lidí, kteří jezdce přijeli podpořit. Po jeho projetí jsem si velice oddechl a konečné třinácté místo je v takové konkurenci velmi dobrým úspěchem,“ radoval se spokojený, ale unavený závodník.
Na jeho úspěchu se výrazně podílel i doprovod, který se Salabou v Rakousku byl, a to Eliška Dvořáková, Daniel Pajer a Vojtěch Pluhař.