„Jsou to největší orientační závody letošní sezóny v České republice," vyzdvihl prvenství akce pro orientační běžce za jablonecké organizátory Jan Vokurka z oddílu orientačního běhu TJ Tatran Jablonec nad Nisou. Větší závody se zatím nikde nekonaly.

BĚŽELY I CELÉ RODINY

V Jizerkách čekal milovníky běhu v přírodě vrchol sezóny. A zdánlivě nenápadné hory jim ukázaly i svoji krutou tvář. „První den se běžela krátká trať, druhý den klasická podle kategorií. V osmačtyřiceti kategoriích byly v té první kategorii nejmenší děti do deseti let a v té nejvyšší i závodníci nad osmdesát. A to potvrzuje, že orientační běh může být sportem pro celou rodinu," popsal složení závodníků Jan Vokurka. A jaká trať je čekala? „Zmapovali jsme nový terén. Naposledy byl použitý v sedmdesátých letech a jednalo se o zajímavý prostor, o svah mezi Josefovým Dolem a Slovankou. Tam narazili běžci třeba na obrovské borůvčí až po pás, kde byly borůvky o velikosti třešní. A to strašně běžce zpomalovalo. V mapě nechyběly ani klasické jizerskohorské močály a bažiny. A samozřejmě závodníci narazili také na vysoké žulové skalní věže. I proto dosahovali dlouhých časů," uvedl k trati Jan Vokurka.

A výrazy v tváři závodníků, kteří doběhli do koridoru v cíli, potvrdily, že organizátor mluvil pravdu.

BYLA V NÍ KAŽDÁ KUPKA

A jak vlastně taková trať vznikne? Postaral se o ni mapař Jan Picek. „Za mapu závodu jsem zodpovídal, byla nejpodrobnější, jaká může být. Připravovali jsme ji skoro rok, byla v ní každá kupka, každý kámen. Použili jsme nejlepší podklady, které se dají sehnat, například orto foto, data leteckého laserového skenování, GPS. Každý mapařský den jsem nachodil v terénu až devět hodin a asi deset kilometrů," popsal vznik mapy pro orientační závody na Severáku její autor Jan Picek. A že byla dobře udělaná, to potvrdili sami závodníci.

CHTĚL SE PŘEKONAT

Jablonecký Filip Novák běžel sedm kilometrů v kategorii H18B a ve své kategorii doběhl druhý. Na trať si nestěžoval, jak uvedl, člověk se prostě chce překonat. A jemu se to povedlo. „Trať byla náročná, velmi výživná, hodně kopců a překážek, borůvčí, nízké smrčky. V lese neví člověk kolikátý je a tak maká, aby se překonal a byl co nejlepší," potvrdil domácí běžec.

TRAŤ? TO BYLA PARÁDA

Ondřej Budský startoval v kategorii H16B. Šestikilometrovou trať si pochvaloval. „Byla to nádhera, hodně kamení, paseky, porosty, bažiny, skály. Nebyl to takový typický jablonecký les. O místo na bedně mě připravilo jen pět minut."