Zprvu, jako byste se vrátili zpět v čase – v hlavě si promítáte příběh, který se do sportovní historie zapsal 21. srpna 2008 na olympiádě. Ruská oštěpařka Marija Abakumovová se dostala prvním pokusem do čela oštěpařské soutěže. Až po ní házela Češka Barbora Špotáková. Jenže na výkon Rusky to prozatím nestačilo.

Krátký však byl nakonec i její poslední, nejdelší pokus.
Tentokrát jsme ale v jiném městě, zemi, v jiném čase a také výkony jsou jiné. O kategorii níž.
Špotáková na Jabloneckém oštěpu, v konkurenci osmi olympijských finalistek z Pekingu, skončila hodem 64, 69 druhá. Jen 26 centimetrů za vítěznou Ruskou.

„Po dnešním večeru bude světová rekordmanka Menendézová zapomenuta,“ předpovídal ještě před startem závodu Jacek Přibáň, moderátor mítinku.
Žlutá čára, která upozorňovala na hodnotu světového rekordu, ale byla pro oštěpařky nedostižně daleko.
Špotáková, rodačka z Jablonce, znovu bojovala až do posledního pokusu. Všichni diváci v tu chvíli povstali. A šestý hod byl znovu její nejdelší. Pár centimetrů přesto scházelo.

„Když jsem viděla, jak všichni stojí, říkala jsem si: Musím hodit aspoň něco,“ popisovala později.
Jabloneckému publiku, které zaplnilo stadion pro 6700 diváků, však její druhé místo pramálo vadilo. Svými dlaněmi roztleskávalo každičký pokus všech atletek. Stejně ocenilo i přítomnost trojnásobného olympijského vítěze Jana Železného i zlaté šampionky z Helsinek 1952 Dany Zátopkové. Potlesk pro ni trval minutu a 23 vteřin. „Samotnou mě to překvapilo,“ smála se Zátopková. „Tohle je na oslavu Barbory, já už jsem si své slávy užila dost.“