Špotáková hledala kravatu. A dostala korunu

Na slavnostní galavečer do hotelu Ambassador dorazila ve vojenské uniformě, a dokonce s kravatou. „Zlí“ jazykové přitom tvrdili, že Barbora Špotáková tento nezbytný doplněk odpoledne marně hledala. „Našla jsem ji doma, vážně,“ smála se česká oštěpařka. „Asi byla někde na výletě a najednou se objevila.“
Během sobotního vyhlašování ankety Atlet roku ukázala mnohem víc. Publiku předvedla i malou módní přehlídku. „Ale ještě odpoledne jsem sháněla doplňky,“ prozradila.

Jindy nebyl čas?
Nebyl. Přijela jsem kvůli vyhlášení včera ze soustředění na Zadově.

Oproti loňsku bylo jasné, že zvítězíte. Žádné drama, že?
Zajímavá však byla ta ostatní místa. A taky na mě organizátoři přichystali v programu pár překvapení.

Přesto, vnímáte ten rozdíl?
To je jasné. Jsem i víc centrem pozornosti, což mi zrovna dneska nedělá dobře. Všichni se mě na něco ptají, mluví na mne třicet lidí najednou. Docela záhul.

Copak vy jste si ještě nezvykla, že jste středem pozornosti?
Zvykla. Ale někdy to prostě přeteče přes hlavu. Když přijedete z klídečku na Šumavě a vběhnete do tohohle šrumce, je to docela nápor.

Kolik lidí vás potkalo cestou sem?
Bylo to brutální! Nejlepší byl jeden bezdomovec. U vchodu do hotelu stál houf fotografů a my jsme najednou šli s takovým „pěkným“ pánem s pejskem. Všichni fotili a on byl přímo před námi v čele.

Máte za sebou na Zadově náročný trénink?
Hrozně moc. Ruda (trenér Černý, pozn. aut.) to nějak přehání. Loni tam bylo půl metru sněhu, nedalo se tolik trénovat. Teď je tam úplně sucho, krásné počasí. Najednou se dalo běhat úplně všechno, nebo na kole najet sto kilometrů. Přibylo mi asi 60 různých věcí, které se loni dělat nedaly.

Ale je to dobrý start do přípravy, ne?
Nevím. Jestli toho Ruda nechce náhodou nějak moc. (smích) Měl by se podívat do starého deníku.

Už jste se spolu chytli? Řekla jste: Uber?
Jasně. Kolikrát mu řeknu, že to přehání. Jinak nevím, kde bych skončila.

Tak co všechno jste tedy zvládli?
Zase tak drsné to nebylo. (smích) Jen cítím, že loni jsme začínali víc pozvolna. Po měsíci pauzy je to teď pro mě trošičku kruté.

Vyhlášení českého atleta roku je pro vás jen předkrmem. Nepřišla vám už pozvánka i z Monte Carla?
Bingo! Jedeme tam oba, s přítelem Lukášem na tři dny na vyhlášení světových atletů roku. Doufám, že si to i užijeme.

Půjdete i do kasina?
To ne. Manažer Varhaník ale říkal, že půjdeme na šneky.