V každém odvětví koronavirová krize sportovce omezila. Pociťovali to tak i atleti a atletky trenérky Evy Mikulové z TJ LIAZ. Trenérka takovým omezením velmi strádala. Ale snad už se blýská na lepší časy.


Jak příprava mladých atletů TJ LIAZ bude dál probíhat?
Budu doufat, že alespoň s některými odjedeme na soustředění. Snad nám to vyjde. Ale, dokud tam nebudeme, tak nemáme nic jisté.


Kam se vaši svěřenci za teplem chystají vyrazit?
Pojedeme na Kanárské ostrovy. Všechno ovlivní i to, jestli seženeme letenky, projdeme testy.
Jak se díváte zatím na individuální přípravu, kterou většinou sportovci teď mohli absolvovat?
Z toho jsem naštvaná. Nelíbí se mi, aby trénovali sami někde v lese. Někteří se tak akorát zranili.
To se stalo třeba Adélce Novotné nebo Jáchymu Štanclovi. Ono trénovat překážky v lese to opravdu moc bezpečné a rozumné není.


Kteří vaši svěřenci se chystají na Kanárské ostrovy?
Byli by to Adéla Novotná Jáchym Štancl, Vendula Štanclová a Karel Velička.


Kdy do tepla vyrazí a na jak dlouho?
Měli by odletět 4. prosince a trénovat tam asi čtrnáct dnů. Každý letí někam jinam. Áďa Novotná by tam zůstala čtrnáct dnů a ostatní deset dnů. Budou pobývat tam, kde trénuje jejich disciplína. Dostali možnost jet společně s reprezentací, někdo s tyčkaři, někdo s překážkáři nebo se sprintéry. Je sice možné, že se pak třeba setkáme na jednom stadionu, ale to zatím nevíme.


S kým kdo bude tedy spolu s reprezentací trénovat?
Adéla jede se sprintéry a s repre štafetou 4x100 metrů. Ti jedou na čtrnáct dnů. Ostatní jedou se svými disciplínami na deset dnů.


Jedou s reprezentací a s reprezentačními trenéry. Vy jedete také s nimi?
Ano, jedu také. Všichni jsou už naprosto samostatní a je dobře, že se budou chvíli připravovat s reprezentačními trenéry. Ale za TJ LIAZ jedeme společně.


Co od přípravy v zahraničí čekáte? Prospěje jim?
Určitě ano.Všichni hlavně už potřebují změnu v přípravě. Chybí jim to, že se spolu nevídají na tréninku a že spolu nemohou komunikovat. Všechno on line komunikace přece jen nenahradí.


Vy máte na starosti ale ještě další mladé atletické naděje. Jak ty se zatím připravovaly?
Pravidelně jsem jim posílala plány. Pak už to bylo na nich, jestli poctivě trénovali nebo ne. Několikrát jsme se sešli na stadionu, samozřejmě jsme dodrželi všechno, co se má. Alespoň jsme se viděli, každý plnil, na čem jsme se domluvili a už to bylo o maličko veselejší. Pokyn dva lidi na sportovišti byl, podle mne, hodně nepřesný. Aby se na jabloneckém stadionu pohybovali jen dva sportovci, to bylo hodně zvláštní.


Těšíte se na další rozvolnění opatření kolem sportu?
Určitě. Každé další rozvolnění vítáme. Děti by měly sportovat, hýbat se. Rozcvičovat a povídat si přece mohou i když budou dodržovat nařízené rozestupy. Ale hned by jim bylo všem veseleji. Individuální příprava není nikdy stoprocentní. Musí být každý zodpovědní sám k sobě. Mládež by se měla hlavně hýbat a zachovat si vztah ke svému sportu.


Jak je to se závody? O které jste přišli? A které třeba budete moct absolvovat?
O několik závodů jsme určitě přišli. Nebude se konat prosincový Pomerančový mítink ani mezikrajové utkání staršího a mladšího žactva. Asi nebude ani tradiční Silvestrovský desetiboj. Od ledna se mají konat pravidelné halové středy. Ale to uvidíme, co bude dál. Snad se situace po Vánocích zase nezhorší. Pro závodníky je to zase špatná situace, sice trénují, ale vlastně neví, na co. A to je hodně demotivující. Právě to soustředění je dobré, že přijdou mezi lidi, mezi sportovce.


Jste optimistka? Jak sama toto období snášíte?
Přeju každému jen všechno pozitivní. Já to snáším docela dobře, ale když slyším, dopady na sport, tak to jsem z toho hysterická (smích). Všude kolem sebe teď lidé slyší samé negativní zprávy. Už je čas naladit se pozitivně