Přesto si trenér Dědeček víc cení letošního umístění, protože jej okolnosti donutily uskutečnit původní záměr a hrát II. ligu převážně s omlazeným kádrem. Důvody byly zřejmé, a to především neutěšený zdravotní stav a částečně i nezájem dřívějších opor.

Statistiky o tom hovoří jasně. Jeden z nejlepší střelců předchozího ročníku Standa Svoboda odehrál pouze 11 utkání a to ještě nanejvýš obětavě a se sebezapřením, když během soutěže absolvoval dva chirurgické zákroky. Dědeček ml. byl sice oporou a vedoucí osobností týmu, ale nastoupil pouze ve 14 utkáních, když v době konání ostatních utkání zpravidla dirigoval své úspěšné svěřence ve II. lize mladšího dorostu. R. Hlinka odehrál pouhé jedno utkání a o další činnost v oddíle neprojevil nejmenší zájem.

Jeho bratr David zase pracuje dlouhodobě mimo Jablonec a jeho výkonnost byla kolísavá. Obdobně na tom byl pracovně i další gólman Kysela, který však alespoň zvládl závěr soutěže na jedničku.

Tuto situaci měl pomoci vyřešit zkušený Dohnal, kterého Jablonec získal v polovině sezony přestupem z Německa. Ten však výrazně pomohl mladíkům pouze v domácím utkání s Duklou. Poté se mu příliš nevydařilo utkání v Kolíně, stejně jako ostatním a následovalo zranění v Mladé Boleslavi a to bylo vše.

Naproti tomu se vydařila obě hostování. Pokud nastoupil gólman Kubal (celkem devětkrát) z Čambavamby Praha, byl pro Pragováky vždy velkou oporou. Vydařil se mu především domácí zápas s Mladou Boleslaví. Stejným způsobem splnil v jedenácti utkáních úkol i Jirka Novotný ze Železného Brodu, který byl především velkým bojovníkem a dříčem v tom nejlepším smyslu slova.

Roli vůdčí osobnosti týmu tak plnil zkušený Sluka, který především dirigoval obranu a měl největší zásluhu na tom, že Pragováci měli druhou nejlepší obranu v soutěži. Z mladších hráčů se do role lídra týmu propracoval Michal Heinl, který vedle výrazného individuálního úspěchu, když se svými 150 trefami „přestřílel“ zkušenější kanonýry o 30 a více branek, přitom odehrál pouze 17 utkání s průměrem téměř 9 branek na utkání, byl i vedoucí osobností v útočné fázi družstva. Podobně by bylo možné v závěrečných kolech hodnotit i podstatně zlepšenou výkonnost Žáka a Ondru Heinla.
Celkově lze ale říci, že letošní ročník doslova „vychoval“ pro jabloneckou házenou minimálně tři druholigové házenkáře, což je zřejmě hlavní důvod proč je trenér Dědeček s průběhem skončeného ročníku spokojen.

Maximální příležitost k individuálnímu růstu totiž využili z mladíků především Hána, Meloun a Janeček. Zvláštním až osobitým stylem působí v týmu Šatava. Ten v 18 utkáních vstřelil 37 branek, což stačí na pátou příčku mezi jabloneckými kanonýry. Je však třeba vidět, že v některých utkáních zahrál velmi dobře (např. v Náchodě) a některá mírně řečeno zazdil. Zcela určitě však ze „střelců“ odseděl nejvíce času na lavičce. Obdobně lze hodnotit Mrklase, ten však dostával příležitosti relativně hodně, ale renomovaným střelcem přestává být, byť se dostal mezi 15 nejlepších střelců soutěže. Jeho výkonnost šla nahoru až v posledních kolech, kdy utkání byla méně vypjatá a kdy hrával pravou spojku.
Celkem ve 22 utkáních Pragováci jedenáctkrát zvítězili, devětkrát prohráli a dvakrát remizovali. Mrzet je musí především domácí ztráty bodů s Vršovicemi, Mostem a prohra v Mladé Boleslavi. Naproti tomu řadu důležitých utkání rozhodovali ve druhých poločasech, či přímo v závěrečných minutách. Z tohoto pohledu se jako velice cenné jeví např. dvojí vítězství s ambiciozními Pardubicemi, či výhry v domácích utkáních s juniory Dukly Praha, Kolínem či Ústím. Se stejnými soupeři na jejich palubovkách ovšem propadli a to nelze přehlédnout.

Celkové skóre vyznělo mírně pro Pragováky v poměru 531:517. Na vstřelených brankách se hráči podíleli následovně (počet utkání /vstřelené branky):
M. Heinl 17/150, Mrklas 22/91, Hána 20/43, Žák 18/41, Šatava 18/37, Novotný 11/27, Meloun 22/26, Dědeček 14/24, O. Heinl 21/20, Svoboda 11/18, Šmika 17/14, Janeček 19/12, Sluka 21/11, Dohnal 3/9, R. Hlinka 1/5, Matek 3/2, Vraný 1/1 a Trejbal 9/0.
V brance se vystřídali: D. Hlinka 18/0, Kubal 9/0, Kysela 12/0 a Rybák 7/0.

Na závěr ještě uvádíme, že dle rozpisu soutěže si právo postupu do I. ligy vybojoval vítěz II. ligy LOKO Louny, případně druhý tým tabulky junioři Dukla Praha. Naproti tomu na sestupových místech figurují M. Boleslav, Most a Náchod B. Již nyní můžeme být zvědaví, kdo bude nakonec hrát příští ročník II. ligy, neboť bude záležet na zájmu o případný postup z regionálních lig, či na zájmu postoupit do I. ligy. I v házené totiž hrají prim finance a sport jaksi za nimi pokulhává až na dalších místech.