Oba jablonečtí sportovci sbírali v Uzbekistanu další sportovní zkušenosti.„Já jsem měla tu čest trénovat na baze. Baza je velký vojenský kemp, na kterém se schází sportovci hand to hand, ozbrojené jednotky, vojáci, studenti vojenských škol a další. Musím přiznat, že to byla skvělá zkušenost. Zažila jsem věci, na které myslím nikdy nezapomenu. Dále jsem pak měla tu čest vést tréninky pro uzbeckou reprezentaci.“

Martina Ptáčková
Nechce čuníka na zdi, chce ho na talíři. Na špičku stromku dá boxerskou rukavici

Bratr mezitím skládal s tátou výkonnostní zkoušky na černý pásek. Jednalo se o velmi náročné testování, které vždy probíhalo od brzkých ranních hodin do pozdního večera. Z Uzbekistánu bratr přivezl ještě jedno ocenění. Josef se stal prezidentem organizace WUCSA pro Českou republiku. Dalším krokem by mohla být kandidatura na předsedu všech východevropských zemí. 

„Jsme moc rádi, že můžeme s Uzbekistánem spolupracovat. Za pár měsíců se sem opět vrátíme. Dostali jsme několik prima nabídek, kterých se už nemůžeme dočkat. Tady všechno funguje úplně jinak než v Čechách. Lidé si tolik nezávidí, ale naopak pokud vidí, že jste v něčem dobrá, tak vás podporují. Nic tady není problém. Také nám udělalo radost pozvání do Monaka. O co jde, už brzy prozradíme. V nynější době se, ale soustředím na studijní záležitosti. Za krátký čas odjíždím na Oxfordskou univerzitu, kde mě budou čekat odborné konzultace. Je to jeden z dalších mých splněných snů.“

Josef Ptáček
Kariéru mu nastartovala sestra. Rád škrtí, láme ruce a jede naplno

Další novinkou je i to, že Martina bude pomáhat v přípravě ufc zápasnicím, se kterými mě budou čekat společné tréninky a hlavně sparringy. Také se soustředí na své svěřence. V letošním roce by je rádi připravili na další soutěže. „Je skvělé, když vidíte, že se děti snaží být jako vy. Nejroztomilejší jsou malé holčičky, které vás kopírují. Vždycky, když přijdou na trénink, tak mi hlásí, že si udělali také copánky, aby byly stejné. Nejtěžší na tom všem je, že všichni chtějí s vámi cvičit ve dvojici, což bývá někdy obtížné. Některé děti dokonce brečí, když jsou nemocné a nemohou na trénink přijít. Jsem moc ráda, že k nám chodí takoví šikovní nadšenci.“ Spolu s bratrem také zaznamenali trenérský úspěch. Dvě svěřenkyně Marie Malko a Kamila Kocourková vyhrály mezinárodní závody v kickboxu. A na to jsou oba trenéři velmi pyšní.

Co o sobě Martina říká?

„Tenhle rok (2021) nemohl být lepší. Šílená horská dráha plná emocí, zážitků, ale i překážek, strastí a tvrdé práce. Přesně tak, jak to mám ráda Na tenhle rok jen tak nezapomenu. Psala jsem si s princem, budu spolupracovat s Oxfordskou univerzitou, opět jsem stanula v hledáčku Forbes, dostala pozvání do Monaka, podpořil mě můj mentor a inspirace V. Klitschko, dostala jsem se na bazu a zažila věci, kterým ani sama někdy nevěřím.  Když už jsem myslela, že to nezvládnu, dala jsem si to a dostala vyznamenání za zásluhy. Přivedla jsem ke sportu tolik dětí, vždycky mě hrozně dojmou, jak se vždy na tréninky těší. A také máme v naším ptačím týmu úspěšné šampionky.  Mám báječnou rodinu, pár dobrých přátel, které mám nade vše ráda a také vás – skvělé fanoušky, kteří mi držíte celý rok palce.„