Darování rodinného domku ze strany rodičů dětem bývá často spojováno se zřízením bezúplatného věcného břemene v jejich prospěch v podobě bezplatného doživotního užívání darovaných nemovitostí. V souvislosti s darováním je vždy nutné řešit jeho daňový režim.

Podle § 6 zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je předmětem darovací daně bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Majetkem pro účely darovací daně jsou nemovitosti a movitý majetek a také jiný majetkový prospěch. Zákon dále stanoví, že bylo-li současně s převodem nemovitosti též bezúplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni, je takto zřízené právo předmětem daně darovací.

Poplatníkem daně darovací je nabyvatel daru. Pokud by např. matka synovi darovala rodinný domek včetně pozemků a současně bylo v její prospěch bezúplatně zřízeno věcné břemeno na doživotní bezplatné užívání darovaných nemovitostí, předmětem daně darovací by u syna byl darovaný rodinný domek a u matky bezúplatné zřízení věcného břemene.

Zákona o dani darovací však velkoryse od daně darovací osvobozuje osoby zařazené do I. skupiny, kam řadí příbuzné v řadě přímé a manžele. Od daně jsou rovněž osvobozeny osoby zařazené zákonem do II. skupiny, mezi které patří manželé dětí (snachy a zeťové), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

Z uvedeného vyplývá, že z titulu zákonného osvobození nezaplatí daň darovací ani syn obdarovaný matkou rodinným domkem, ani matka, v jejíž prospěch bylo zřízeno bezúplatné věcné břemeno k bezplatnému doživotnímu užívání darovaných nemovitostí. Přiznání k dani darovací se v tomto případě nepodává a rovněž se nevyžaduje ocenění nemovitostí znaleckým posudkem.