„Za takové volno mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, musí však donést doklad, že byl na pracovním úřade nebo třeba v nějaké firmě,“ uvedl předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.

Náhradu mzdy dostane zaměstnanec za volno při běžných důvodech výpovědi, jako je například snižování počtů zaměstnanců nebo organizační důvody.

Pokud však byl pracovník propuštěn například kvůli porušení pracovní kázně, platí sice nárok na volno, ale neplacené. Neshody mezi firmami a zaměstnanci často vznikají kvůli stěhování. Podle zákona náleží zaměstnanci volno maximálně na dva dny. Na náhradu mzdy při stěhování nárok nemají.

„Ledaže by to stěhování bylo v zájmu firmy. Například kdyby se zaměstnanec přesouval do jiné pobočky firmy v jiném městě,“ vysvětlil liberecký odborový předák.

Stálé potíže mají podle Šubrta odbory při řešení problematiky vybírání neplaceného volna.

„Když není práce, chtějí firmy po lidech, aby si vybírali neplacené volno. To je však v přímém rozporu se zákoníkem práce,“ podotkl Milan Šubrt.

Neplacené volno si totiž zaměstnanec podle zákona může vybrat jen tehdy, když sám chce.