Poslanecká sněmovna přijetím zákona o důchodovém spoření s účinností od 1. ledna 2013 odstartovala tzv. druhý pilíř důchodové reformy. Platby do nového důchodového systému měly od stejného data směřovat do jednotného inkasního místa.. Protože jednotné inkasní místo k 1. ledna 2013 zavedeno nebude, je evidence a provádění těchto plateb předmětem samostatného zákona o důchodovém spoření.

Druhý důchodový pilíř předpokládá, že účastník důchodového spoření zaplatí o 3 % vyměřovacího základu na důchodové pojištění nižší povinné pojistné, čímž se sníží i jeho nárok na důchod v prvním důchodovém pilíři.

Tato 3 % budou zasílána na jeho účet u penzijní společnosti, které své peníze svěří v dobré víře, že při dosažení důchodového věku (např. v roce 2044), mu tato začne prostředky z jeho individuálního účtu vyplácet. K těmto 3 % vyvedeném ze systému sociálního pojištění ale bude muset navíc připlácet ještě 2 % příspěvku z vlastní kapsy. Na individuální účet důchodového spoření u penzijní společnosti mu tak po dobu např. 32 let budou měsíčně přicházet platby rovnající se 5% vyměřovacího základu pro pojistné.

Účast na důchodovém spoření je dobrovolná a tak i odvodové a evidenční povinnosti spojené s tímto systémem se budou týkat pouze těch zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci do důchodového spoření vstoupí. K tomu, aby se zaměstnavatel stal plátcem pojistného, postačí účast jediného zaměstnance v systému důchodového spoření.

Protože pojistné na sociální pojištění bude i v roce 2013 nadále hrazeno správám sociálního zabezpečení, zavádí zákon o penzijním spoření nové pojistné, pojistné na důchodové spoření, jehož poplatníky budou účastníci důchodového spoření. Toto pojistné bude hrazeno finančnímu úřadu prostřednictvím zaměstnavatelů, které zákon pasuje do postavení plátců pojistného s následujícími povinnostmi:

zaměstnavatel, kterému zaměstnanec oznámí, že se stal účastníkem důchodového spoření a poplatníkem pojistného, srazí zaměstnanci 3,5 % vyměřovacího základu na sociální pojištění (namísto 6,5 %) a navíc mu srazí 5 % pojistného na důchodové spoření,

zaměstnavatel bude podávat finančnímu úřadu měsíčně hlášení výhradně v elektronické podobě, které bude obsahovat údaje o spořících zaměstnancích a společnostech, kterým jsou platby důchodového spoření určeny,

na základě prvého hlášení bude zaměstnavatel finančním úřadem automaticky zaregistrován jako plátce pojistného na důchodové spoření,

po uplynutí roku (do konce března) podá zaměstnavatel roční vyúčtování důchodového spoření.

Stručně shrnuto: firmám v souvislosti se zajištěním agendy důchodového spoření zaměstnanců do soukromých penzijních společností přibude množství běžných administrativních úkonů, dále měsíční hlášení, roční zúčtování, následné kontroly a přibudou zcela jistě i mnohé další, zatím ani netušené, komplikace. A bude je to stát mnoho času i peněz.

Kladu proto zcela vážně ministerstvu financí otázku, zda-li náklady firem vynaložené na agendu důchodového spoření, které nikterak nesouvisí s dosažením jejich příjmů, nýbrž se ziskem a výnosy jiného podnikatele, budou z pohledu zákona o daních z příjmů považovány za daňově účinné výdaje.