Mnohé firmy se totiž snaží v době zasažené ekonomickou krizí ušetřit doslova všude, kde to jen jde. Do výpovědi tak často píší místo slovíčka odstupné slovo odměna nebo prémie. Na první pohled se to může zdát jako detail, opak je však pravdou.

„Z odstupného odvádí propuštěný zaměstnanec pouze daň, kdežto z odměny nebo prémie musí odvést také zdravotní a sociální pojištění, tedy dohromady jedenáct procent dolů,“ upozornil krajský předseda Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.

Podle libereckého odboráře se v poslední době také množí případy, kdy firmy odstupné nevyplatí tak, jak mají, tedy v běžném výplatním termínu. Pokud tedy zaměstnanci nepřijde například desátého června s výplatou zároveň odstupné, měl by na to zaměstnavatele písemně upozornit.

„Pokud se bude zaměstnavatel nadále chovat, jako by nic, pak to může pracovník vymáhat u soudu jako svůj peněžní nárok. Žalovat to však může do tří let od výplatního termínu, poté už se jedná o promlčenou záležitost,“ vysvětlil Milan Šubrt.

S odstupným souvisí další poměrně častý problém. Ten řeší zaměstnanci, kteří musí z práce odejít kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. V takových případech totiž musí firma podle zákoníku práce zaměstnanci vyplatit nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku. „Obvykle jim však dávají pouze standardní tři platy. Zkouší tak ušetřit a často se jim to daří,“ poznamenal Šubrt.

Lidé se často ptají, z čeho se jim vlastně vypočítává průměrná mzda, podle které se vyplácí odstupné. „Je to vždy z předchozího čtvrtletí. A lidé se nemusí obávat, že když byli v předchozím čtvrtletí doma kvůli nedostatku práce, že budou mít nízký průměr. Tak to není, průměr se totiž vypočítá z odpracovaných dnů,“ uzavřel Milan Šubrt.