Spustili unikátní ražbu z platiny

Dosud žádná mincovna v Evropě a zřejmě ani ve světě neemitovala medaili z ryzí platiny o váze půl kilogramu kovu. Česká Mincovna se odhodlala k odvážnému kroku. První ze série je Chrám sv. Víta v Praze.

Razantní pokles cen platiny na světových trzích inspiroval jabloneckou Českou Mincovnu (ČM) k emisi půlkilové investiční medaile z ryzí platiny. V ražbě velkogramážních medailí nejsou žádnými nováčky. Razili už pět kilovek ze zlata.

Přes ekonomickou krizi jde o významný podnikatelský tah.

Cena zlata neklesá

„Do drahých kovů se investovalo vždy,“ konstatoval ředitel ČM Jan Vízek. Medaile a mince mají punc výjimečnosti, jde o zpracování kovu s vysokou uměleckou hodnotou. A cena exemplářů ze zlata neklesá. Naopak.

„První kilovka ze zlata má na numizmatickém trhu cenu o polovinu vyšší, než byla pořizovací,“ vysvětlil šéf obchodu Libor Křapka. S platinou je to jiné. „Pokud bychom platinovou půlkilovku razili před rokem, stála by více než milion,“ vysvětlil Křapka.

Důvodem pádu platiny je útlum v automobilovém průmyslu. Výhodná cena otevírá cestu k uměleckému zpracování. Mincovna má v plánu emitovat platinovou medaili každý rok v sérii Významné památky.

Platinových medailí připravují sérii

Po středeční ražbě s motivem Chrámu sv. Víta v Praze, jehož autorem je významný český medailér ak. sochař Vladimír Oppl, má být v příštím roce emise medaile zobrazující Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.



Dokladem zájmu o investování do drahých kovů, nejen mezi sběrateli, jsou závazné objednávky již v momentě, kdy veřejnost neví, jak bude medaile vypadat. V plánu je emise čtyř set platinových půlkilovek.

Kupují především investoři z tuzemska

„Už před ražbou jsme evidovali sto závazných objednávek,“ potvrdil Křapka.

Ačkoliv je aktuální prodejní cena 590 000 korun, převažují zájemci z tuzemska. Mezi kupci se objevují i známé osobnosti, ale jména jsou přísným obchodním tajemstvím. Kvality, zručnosti a tvůrčí invence si cení i numizmatici v zahraničí, především v Rakousku a Německu.

K hotovému dílu vedla trnitá cesta

Z hlediska nápadu přicházejí na svět medaile podle ředitele mincovny Jana Vízka velmi lehce. Do cesty k cíli se staví především zvolený materiál. U platiny se jeho slova potvrdila.



„V září letošního roku jsme ražbu zkusili. A ukázalo se, že materiál problém je,“ potvrdil Vízek. Řešení našli. Ve spolupráci s autorem Vladimírem Opplem provedli dílčí úpravy reliéfu.

„Na třetí pokus má požadované kvality,“ dodal ředitel České Mincovny. Odražky, které nakoupili od vídeňské mincovny, z extrémně tvrdé platiny, se proměňují v numizmatickou lahůdku na hydraulickém medailovém lisu. Ten pracuje silou 650 tun.

Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha, kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály.

Odborník

Miroslav Vítek

tech. ředitel Česká Mincovna


„Platinu jsme razili poprvé a dala nám dost zabrat. Bylo také složité sehnat mincovnu, která nám dodá tak velké střižky. Nakonec se to podařilo v Rakousku. Dva měsíce jsme zkoušeli polotovar. Bouchli jsme do něj, zjistili, co to dělá a vrátili jej s připomínkami. Srazit, ubrat, zmenšit průměr. Platina je totiž extrémně tvrdá. Byla to velká zkušenost.“

Výtvarník

ak. soch. Vladimír Oppl

autor návrhu platinové medaile


„Pro mne z pohledu výtvarníka není rozdíl při navrhování drobné mince, jako byl padesátník, či právě ražené velké medaile. Je to otázka materiálu a průměru razidla. Délka práce na návrhu byla standardní jako u každého jiného. Jsem ale nesmírně rád, že jsem se na ní mohl podílet. Chrám sv. Víta si to určitě zaslouží.“
Chrám sv. Víta

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen.

Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Stavbu gotické katedrály zahájil roku 1344 Karel IV. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže.

Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno.

Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály.

Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada význačných umělců - František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další.

Na jižní věži katedrály jsou zavěšeny čtyři zvony:

Zvon Zikmund z r. 1549 od Tomáše Jaroše z Brna. Zikmund je ve své kategorii pohyblivých zvonů v závěsu dvaadvacátý největší zvon na světě a největší v Česku, v největším průměru má 260 cm, vysoký je 203 cm.

Zvon Václav z r. 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského.
Zvon Jan Křtitel z r. 1546 od zvonaře Stanislava.
Zvon Josef z r. 1602 od Martina Hilgera.
(zdroj www.zlate-mince.cz)