Archeologické nálezy z neolitického obydlí v Hajji Firuz Tepe, kde bylo objeveno šest džbánů na víno, se datují do doby 5400 až 5000 před Kristem. Chemický rozbor v nich prokázal stopy zaschlého vína a pryskyřice. Jestli byla pryskyřice přidávána kvůli konzervaci, jak se to dodnes dělá u Retsiny, se neví, je totiž možné, že samotné hrozny obsahovaly její velké množství, protože vyrůstaly na stejné půdě jako jehličnany. Kolem roku 3500 před Kristem se již v Mezopotámii s vínem čile obchodovalo.

Nejdříve v Egyptě

Překvapivá je také skutečnost, že se víno vyrábělo dříve v Egyptě než v Řecku, ačkoliv se na jeho území vinná réva v přírodě nevyskytovala. Historikové tvrdí, že se sem dostalo obchodem přes Palestinu. Stopy vinařství zde sahají nejméně do doby 2700 let před Kristem. Na egyptských vinných nádobách se objevují hieroglyfy označující jejich původ. Dle historiků jsou to vůbec první vinařské etikety.
Vinařství bylo velmi oblíbeno, jak dokazují četné nálezy nástěnných maleb s motivy vinné révy. Víno se pěstovalo na konstrukcích podobných pergolám, známe i systém zpracování a jejich uchování. Vína byla pravděpodobně koncentrovaná s vysokým podílem alkoholu a zbytkovým cukrem, což znamenalo, že měla poměrně dlouhou životnost.

Autor je manažer Domu Vína Jablonec
p.krejcik@dum-vina.cz