V Řecku se již pěstování révy povzneslo na umění.
Víno a vše s ním spojené bylo zdrojem inspirace pro básníky, umělce, filosofy a malíře.
Do pevninského Řecka se dováželo z ostrovů, ale i z Egypta a Středního východu.
Každý ostrov produkoval velmi odlišná vína, můžeme zmínit alespoň nejznámější z nich – Chios, Samos nebo Lesbos, jejichž produkce se záhy velmi proslavila.
Z Řecka se vinařství rozšířilo do Itálie, na Sicílii, do Španělska a do Černomoří. Také další osídlenci Středomoří, Féničané, zakládali rozsáhlé vinice v severní Africe. Když začali zakládat své osady v jižní části Francie, byly jejich přirozenou součástí i vinice, a tak se i místní Galové naučili pěstovat vinnou révu.
Rovněž Keltové uměli vyrábět víno. Již před 2500 lety Druidové sbírali bobule popínavých rostlin a vyráběli z nich povzbuzující nápoj.
Dědicové řecké kultury Římané, rozšířili pěstování révy po celé své ohromné říši a tak se, s největší pravděpodobností, dostalo víno k nám.
Již staří Egypťané značili původ vína - výrobcem, ročníkem a vinicí, Řekové pak hodnotili barvu - color a vůni – odor vína a Římané zavedli ještě vzhled - sapor.
Vína se pila vesměs hojně ředěná vodou, zejména z důvodu vyššího obsahu alkoholu. Toho se dosahovalo přidáváním medu a rybízu do moštu během výroby.
Pro zjemnění chuti se pak přimísily různé aromatické látky jako bylinky, koření, pepř, kůra a ovocné šťávy.


Autor je manažerem Domu vína Jablonec
(p.krejcik@dum–vina.cz)

pokračování příště