Je tedy pravděpodobné, že v této době byly vysazeny první vinice. V době Velkomoravské říše docházelo k pozvolnému rozvoji vinařství slovanského obyvatelstva, zejména v době příchodu křesťanství.
Podle pověstí zaslal v roce 892 moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho choti Ludmile sud vína na oslavu narození jejich syna Spytihněva. Ti se z vděčnosti zasloužili o první výsadby v Čechách v okolí Mělníka.
První zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1101 a nachází se v darovacích listinách kláštera Benediktýnů v Třebíči. Církevní řády, zejména cisterciáni a premonstráti, měli značný podíl na zakládání vinic na Znojemsku a v Hustopečích.
Od druhé poloviny 13. století sílil i zájem měšťanů o zakládání vinic. S příchodem Lichtenštejnů do Mikulova začínala od roku 1249 výsadba vinic na Mikulovsku. Zároveň vznikají pravidla, upravující hospodaření ve vinohradech a nakládání s vinnou révou, tzv. viniční řády a horentská práva. Roku 1325 na žádost měšťanů omezuje Jan Lucemburský čepování rakouského vína a jmenuje ochutnavače vín, kteří zjišťovali původ prodávaného vína.
Karel IV. vydal v roce 1358 nařízení o zakládání vinic pro Prahu a o tři měsíce později pro města královská. Tímto dokumentem ukládal, aby na kvalitních pozemcích a polohách byly zakládány vinice, definoval podmínky platby desátku a určil, jak má být naloženo s těmi, kteří ve vinicích škodí.

Autor je manažerem Domu vína
(p.krejcik@dum-vina.cz)

pokračování příště