Zákon 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, umožňuje daňovému poplatníkovi, aby podle ustanovení § 55a požádal ministerstvo financí o prominutí daně, pokud k jejímu vyměření došlo z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů.

Poplatník může svého správce daně případně ministerstvo financí podle stejného paragrafu rovněž požádat o prominutí daňového příslušenství, např. daňového penále, zvýšení daně, úroku, pokuty apod. O prominutí příslušenství může požádat i z důvodu odstranění tvrdosti. Žádosti o prominutí mohou být podány v kterémkoliv stadiu daňového řízení.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. února 2010, čj. Afs 15/2007-106 stanoví, že rozhodnutí správce daně vydané ve věci žádosti o prominutí daně a příslušenství daně, je přezkoumatelné ve správním soudnictví.

Vyhovění či zamítnutí uvedených žádostí o prominutí zásadně spočívá pouze na správním uvážení správního orgánu, který o nich rozhoduje. Podle dřívějšího právního názoru rozhodnutí založená na absolutní volné úvaze správního orgánu již přezkumu ve správním soudnictví nepodléhala.

Citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tento přístup překonává a přiznává účastníkovi řízení, který žádost a prominutí daně či příslušenství podal, právo na soudní přezkoumání, zda rozhodnutí o ní bylo příslušným správním orgánem vydáno v řádném řízení.