Ve velké konkurenci uspět, znamená pro výrobce bižuterie na Jablonecku tvrdý chleba. I přes vysokou řemeslnou zručnost, nápady a obchodního ducha, to nejde bez moderního přístupu. Webová prezentace a komunikace ve světovém jazyce jsou samozřejmostí.

„Ale znalost cizího jazyka přece není žádné novum,“ poznamenala Olga Kopalová Rynešová, která do rodinné firmy Šenýr k otci naskočila přede dvěma lety. Kvalitní sebeprezentaci a členství ve Svazu výrobců bižuterie považuje také za samozřejmost.

Od zlata a granátů k bižuterii

Podle matriky v obci Stružinec zjistili, že základ jejich firmě položil v roce 1900 prapředek zlatník Antonín. Další prameny pak dokladují, že v době po první světové válce jeho prvorozený syn Josef po převzetí firmy vyvážel zlatnickou práci nejen do Evropy, ale i za moře. Rozhodně prý nemluvil a nepsal jen česky.

„Ještě jednu jedničku máme v historických pramenech, ale moc rádi na ní rodiče nevzpomínají,“ připomněla Olga Kopalová. Má na mysli rok 1951. Po únorovém převratu dokončili komunisté znárodňování. „Láska ke šperkařství a originálnímu designu ovšem v rodině zůstala, o následnictví se postaral starší syn také Josef,“ vysvětlila s tím, že se vyučil pasířem.

Devadesátá léta a práce v paneláku

Do čeho jiného by se měli Olga a Josef Rynešovi pustit v podnikání po sametové revoluci než do bižuterie. Byli minimálně čtvrtou generací, které pod rukama procházely granáty či barevné kameny a následně broušená sklíčka.

Začali se specializovat na štras. Přestože tento druh zaznamenal i ve světě určitý útlum zájmu, speciality jsou žádané a ceněné. Nejde jen o plesové sady. Svatební salony fungují na klíč. A korunky v kolekci si přejí nejen nevěsty, ale i pořadatelé soutěží krásy.

Pudlíci, štrasové obojky a miss

Jak moc mají pejsci a bižuterie společného Olga Kopalová jednoduše vysvětlila: „Maminka měla chovnou stanici stříbrných pudlů, její název vznikl přesmyčkou ze jména Ryneš.“ Když hledali název pro bižuterní živnost, nebylo o čem diskutovat. Prostě Šenýr. A s bižuterií se na pudlíky také dostalo a nejen na ně. Vyrábějí obojky, ale i sponky na srst.

Zvláštní kategorií jsou korunky pro krásky. Ty nejde vyrábět jak na běžícím pásu, ale znamenají jednu z největších reklam. Americká juniorská kráska 2007, nejkrásnější neslyšící dívka světa a Evropy loňského roku, Miss Roma, ale i Miss Kolínska.

V březnu usadí korunu na hlavu České Miss v přímém přenosu televize Prima. Kráskám „šijí“ šperky v Jablonci na míru. „Moc prozradit nemůžeme, ale myslím, že se povedly,“ poznamenala Kopalová. Zda korunu veřejnost uvidí dříve než při přenosu, není vůbec jisté. Právě korunky jsou zlatým hřebem večera.

To opravdu děláte svýma rukama?

Úspěchu v podnikání se podle Olgy musí vykročit v ústrety. Přestože je cestování po veletrzích nesmírně náročné a bez záštity Svazu výrobců bižuterie by to bylo ekonomicky nemožné, investice se vyplatí.

„Získali jsme právo užívat známku Made in Jablonec, to hovoří o kvalitě a původu jasně,“ popsala Kopalová. S designem stánků si všichni vystavovatelé dávají práci, ale pokud jich je deset, dvacet, třicet i víc s podobným artiklem v jedné řadě, zákazníkům oči přecházejí.

Tvrdá konkurence z Východu je vidět a hodně cítit i na renomovaných výstavách. Čím prestižnější, tím více. Prosadit se je velmi těžké. Podle Kopalové nás nesmějí mít jen za obchodníky s nějakým zbožím, byť kvalitním a módním. „Všude musíme napsat: To je česká práce,“ míní jablonecká obchodnice.

Že to dost dobře funguje, potvrzuje i její zkušenost z podzimního veletrhu v Paříži: „Vytáhla jsem kleštičky, že něco malinko opravím a najednou byl kolem stánku hrozen lidí. Nevěřícně říkali: Vy to opravdu děláte svýma rukama?“