Poměrně běžně ale dochází k tomu, že u některých firem dělají lidé šestnáctihodinové směny. To je v přímém rozporu se zákonem.
V zákoně existuje výjimka. Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin, avšak za podmínky, že odpočinek následující bude zase o tu samou dobu prodloužen.

„Z toho vyplývá jasný závěr. Že prostě není možné, aby zaměstnanci pracovali pravidelně v šestnáctihodinových směnách,“ konstatoval Milan Šubrt, předseda krajské Asociace samostatných odborů v Liberci.

Zmíněná výjimka však neplatí pro všechny. Takovou možnost mohou zaměstnavatelé využít pouze v určitých oborech, například v nepřetržitých provozech, v zemědělství, při poskytování služeb obyvatelstvu, u naléhavých opravných prací a také při živelních událostech.

Kromě nepřetržitého odpočinku mezi směnami patří mezi práva zaměstnanců také nepřetržitý odpočinek v týdnu. Zaměstnavatel je totiž povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby lidé měli každý týden nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň pětatřiceti hodin. U mladistvého je to dokonce hodin osmačtyřicet.

„Firmám se to nehodí. Když to slyší, mohou se zbláznit. Ale je to skutečně potřebný zákon. Lidé si potřebují odpočinout. Když jsou unavení, nejenže nepracují tak kvalitně, ale zároveň se zvyšuje úrazovost,“ poznamenal Milan Šubrt.