„V oboru, a tedy i u nás, začínají chybět kvalitní technologové i konstruktéři," vysvětluje pohnutky podniku, který podpoří studium maturitního oboru Technologie skla na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské Železný Brod, generální ředitel akciové společnosti Preciosa - Ornela Miroslav Šebesta.

Proč se váš podnik rozhodl podpořit studenty Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, kteří se rozhodnou pro pomaturitní studium obor Technologie skla?

Potřebujeme nové lidi. Například Preciosa Ornela má rok od roku zvyšující se poptávku po exportním zboží ,kterou se snažíme uspokojit, abychom se na trhu udrželi. V oboru ale došlo k historickému zanedbávání studia budoucích i současných pracovníků. Navíc jsme v lokalitě, kam se lidé příliš nehrnou.

Co s tím?

Musíme se spolu se školou naučit pracovat se studenty tak, aby se na zmíněný obor hlásili mladí lidé se vztahem k našemu kraji, naučit se využívat lidí, kteří nejdou primárně jen za co nejvyšším platem, ale za domovem, za perspektivou růstu, za možností seberealizace. A chceme zkusit získat dotace na další výuku již stávajících zaměstnanců tak, aby byli v kontaktu se současnými vědomostmi z oboru.

Spolu se železnobrodskou sklářskou školou?

Ano. Nejen, že leží relativně blízko nás, ale má i personální stabilitou. Ředitelka Zdeňka Laštovičková měla již před dvanácti lety představu, které se držela a drží. Cílem naší spolupráce bude především podpora technologické větve. Vidím na vlastní oči, že na železnobrodské „sklandě" si studenti sáhnou na vše kolem skla: od teorie technologie až po samotné provozy. Ten přehled o sklářské výrobě mají zde na škole výborný.

Nebude složité přesvědčit potencionální studenty a především jejich rodiče, že takové studium má smysl? Sklářský průmysl nemá v posledních letech příliš dobré jméno…

Jak jsem řekl, Preciosa Ornela roste od faktického založení společnosti, tedy od roku 2009, kdy se stala součástí skupiny Preciosa. Tržby ročně stoupají o deset až dvanáct procent. A to se děje i právě teď. Ano, krize ve sklářství přinesla jisté znedůvěryhodnění oboru a v tomto smyslu dále škodí. Právě proto musíme spolu se školou přesvědčovat, že se nejedná o obor bez prosperity a perspektivy.

Spolupracujete se SUPSŠ i jinak?

Samozřejmě. Studenti k nám chodí na praxi do provozů, do laboratoře. V tomto směru je, myslím, spolupráce dostatečná. Je ale potřeba výuku ještě zatraktivnit a zatáhnout tak do studia i stávající zaměstnance. Podle jednoduchého pravidla: kdo chce uspět, musí se stále vzdělávat.

Jak tedy bude nakonec vypadat program podpory výuky oboru Technologie skla?

Ještě nemáme vše zcela uzavřeno, ale musíme na tom zapracovat tak, aby bylo vše do měsíce jasné. Nejlepší by bylo, kdyby se podařilo přitáhnout studenty z regionu, čemuž program podřídíme. Aby fungoval tak, aby z něho měli prospěch studenti, škola i zaměstnavatelé hlavně v našem regionu, potažmo tedy i Preciosa Ornela.

Kdy se tak dají očekávat výsledky spolupráce vašeho podniku a školy?

Myslím, že výstupy ze školení zaměstnanců mohou být vidět již po roce studia. Škola je naučí myslet o technologii skla v souvislostech, což při nasazení v pracovním vytížení jde pomalu, ne-li vůbec. A studenti? Víte, máme tady i generace bývalých studentů z železnobrodské školy, ale tak deset patnáct let staré. Potřebujeme, aby byla stavba zaměstnanců kontinuální, aby se zase naopak dokázali učit potřeby rozvoje provozů.