„Je to tragédie, navíc máme určité neoficiální zprávy, že ceny půjdou ještě níž. To už by dokonce mohlo některé farmy položit,“ postěžoval si místopředseda Okresní agrární komory pro Liberecko a Jablonecko Jiří Teplý.

Ceny klesly na polovinu
Zatímco na jaře dostali zemědělci za tunu krmného obilí 5 500 korun a za stejné množství potravinářské pšenice dokonce rovných šest tisíc, zhruba před měsícem a půl klesly ceny na polovinu.

„Dnes je cena krmného obilí tři tisíce korun a cena pšenice 3500 korun. To je pomalu sto procent dolů,“ popsal nepříjemnou situaci Teplý. „Pokud by ceny klesly pod tři tisíce korun, byly by to ceny jako před lety za komunismu. Avšak tenkrát byla nafta za dvě koruny, dnes je za dvaatřicet korun,“ dodal.

Jak doplnil, situace je o to závažnější, že jde o další z komodit, které výrazně klesla cena. „Vepřové maso je už delší dobu dole, spadly i ceny hovězího masa nebo mléka. Prakticky se nedá říct, že by nějaká komodita dnes byla nějak cenově zajímavá. Náklady nám přitom neustále rostou, zdražuje energie, zdražuje plyn, ale příjmy jsou menší a menší,“ vysvětlil Jiří Teplý.

Zemědělci podle něj počítali s tím, že letos půjdou ceny obilí dolů, s takovým propadem však nikdo nepočítal ani v těch nejčernějších snech.
Zemědělci vyčkávají

Obchod s obilím navíc v těchto týdnech stagnuje, zemědělci s prodejem spíše vyčkávají a čekají na lepší ceny. „Čekáme jak se to bude dál vyvíjet, nic jiného ani dělat nemůžeme. Myslím si, že ceny snad už níž nepůjdou, i tak je to ale velký problém. Je to naše chyba, měli jsme obilí prodat už po žních. Teď už ceny neovlivníme,“ poznamenal ředitel zemědělské společnosti Agro Bílá Jiří Sameš s tím, že podobná situace panuje prakticky po celé Evropě.

Za problémy také stojí už dřívější snížení výkupních cen masa. „Když klesla cena masa, začaly se likvidovat chovy drůbeže i prasat, což byly jedny z největších spotřebitelů krmného obilí. Třeba drůbež nic jiného než obilné šroty nejí,“ uvedl Teplý.

Úroda obilovin přitom letos na Liberecku dopadla nakonec dobře, i přesto že v průběhu léta zemědělci mluvili o podprůměrném roce. „Nakonec nám pomohly červencové deště, takže celkově se dá letošní sklizeň označit za lepší průměr. Rekordnímu roku 2004 jsme se však nepřiblížili,“ uzavřel Jiří Teplý.