„Na základě ohledání v tuto chvíli nemůžeme vyloučit žádnou z možných příčin požáru – úmyslné zapálení, nedbalost a technickou závadu na zařízení. Výše způsobené škody je v současné době také předmětem šetření,“ sdělila mluvčí jablonecké policie Dagmar Sochorová.

Jednou z hlavních stop je video stažené z několika bezpečnostních kamer v okolí s tím, že v samotném areálu lázní několik kamer oheň zničil. Zhruba dvacet minut dlouhé video se objevilo na sociálních sítích jen několik hodin po požáru, poté však bylo třeba z YouTube smazáno. Na Facebooku je ale nadále k dohledání.

Kamery zaznamenaly činnost dvou mužů, kteří obcházeli stánky v okolí přehrady a prohlíželi si volně uložené věci. Na některé si svítili pomocí zapalovačů. Kamery je zachycují kolem čtvrté hodiny ranní, požár Slunečních lázní pak byl ohlášen před pátou hodinou. „Ano, prošetřujeme i předmětné video, zatím ho ale z naší strany nezveřejníme,“ sdělila Sochorová.

Sluneční lázně. Archivní foto.
Jak dál se Slunečními lázněmi? Lidé volají po replice

Policisté dosud v tomto případu nezahájili trestní stíhání žádné konkrétní osoby. „Prověřujeme veškeré poznatky. Tímto tedy všem, kteří nám jakýkoliv poznatek k dané věci poskytli, děkujeme za spolupráci. A pokud ještě někdo má k dané věci nějaké informace či kamerové záznamy, může je předat policistům na kterékoliv služebně nebo zavolat na bezplatnou telefonní linku 158,“ doplnila Sochorová.

„Je to katastrofa“

Po devastujícím požáru zůstalo jen spáleniště. Sluneční lázně na poloostrůvku jablonecké přehrady jsou pryč. Stály tu s drobnými obměnami skoro sto let. Chybí mnoha lidem, dokonce i někdejším kritikům zanedbaného stavu. „Je to katastrofa. Přes všechnu negaci je štěstí, že se nikomu nic nestalo,“ povzdychl si přímo na místě primátor Jablonce nad Nisou Jiří Čeřovský.

Přesto se ale v areálu něco děje. Podstatná část je už uklizena a provozovatel hodlá pokračovat v činnosti, byť notně okleštěné. Shořela totiž hlavní budova. V pronájmu má však areál až do října. „Areál je zasažen jenom z půlky. Pódium, hřiště a stoly tu zůstaly,“ přiblížila provozovatelka Lucie Pokorná. Stačí jen vyřešit problém s občerstvením a mohou se tu opět konat i koncerty.

Sluneční lázně u jablonecké přehrady lehly ve středu 16. srpna popelem.
Spáleniště Slunečních lázní u jablonecké přehrady hlídá mobilní kamera

O jednu ze svých scén přišel s požárem lázní i dlouhodobý festival Město plné tónů, který se v Jablonci tradičně koná po celé léto. „Umělci si na Slunečních lázních vychutnávali úžasnou atmosféru a spojení vody s hudbou. Bylo to výjimečné místo s historií a vlastním příběhem, je mi to moc líto,“ přiblížil jeden ze zakladatelů festivalu a ředitel Městského divadla Jablonec Pavel Žur.

Hořet začalo ve středu 17. srpna brzy ráno, a protože areál Slunečních lázní byl z hlavní části dřevostavbou, padl doslova celý. Z ikonické hlavní budovy s vysokou štíhlou střechou zůstala jen část vnitřní zděné stěny a pár ohořelých trámků. „První jednotka tam byla deset minut před pátou, to už byl požár v plném rozsahu, okolo 5.30 byla lokalizace. Už se ani nerozebíraly konstrukce, to už bylo hotové,“ poznamenal mluvčí krajských profesionálních hasičů David Kořínek.

Co dál?

Ač byl areál zchátralý a jeho údržba se stále více komplikovala, lidé chtějí, aby jej město uvedlo – pokud možno – do původního stavu. „Určitě jsem pro stejnou stavbu, jen ne nějakou moderní hrůzu,“ popsal Jaroslav Brož z Jablonce. Narážel na fakt, že Sluneční lázně měly podle několik let starého rozhodnutí magistrátu dostat podobu moderního a vzdušného atriového domu dle vítězného návrhu architekta Petra Stolína. Proti návrhu se zvedla vlna odporu konzervativních návštěvníků jablonecké přehrady. Zachovat původní vzezření Slunečních lázní chtěly stovky lidí, vzniklo hned několik petic.

Požár budovy s občerstvením u Jablonecké přehrady.
Sluneční lázně u přehrady v Jablonci lehly popelem, papoušci nepřežili

Stavba Slunečních lázní u vodní nádrže Mšeno byla v roce 1927 financována městem Jablonec nad Nisou. Lázně byly velmi oblíbené a hojně navštěvované, takže už v dubnu následujícího roku došlo k jejich razantnímu rozšíření. Kromě občerstvení nabízely sluneční louku ohraničenou ohradou a rozdělenou na dámskou a pánskou část. Vcházet se na ni dalo přes převlékací kabiny. V průběhu 2. poloviny 20. století došlo k vestavbě toalet do objektů společných šaten na konci obou křídel.

V době první republiky vznikala zařízení podobná jabloneckým Slunečním lázním v celé republice i v celé Evropě. V Jablonci se ale dochovaly v poměrně autentické, byť zanedbané podobě. I proto byla stavba posuzována na ministerstvu kultury. Úředníci ale už dvakrát rozhodli, že Sluneční lázně nejsou kulturní památkou.