Od začátku března vyjížděli hasiči v Libereckém kraji už k osmadvaceti požárům lesních 
a travních porostů. O dvacítku více případů registrovali 
v Ústeckém kraji.
„Do středeční desáté hodině dopolední jsme celkem zasahovali u osmačtyřiceti požárů trávy a jiných porostů," přiblížil statistiku Lukáš Marvan, mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Zatímco vloni ve stejném období nezaznamenali hasiči na území Libereckého kraje ani jeden takový požár, letos jich 
v důsledku počasí přibývá. 
„K hořícím porostům vyjíždíme i pětkrát za den," potvrdila Zdenka Štrauchová, mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.
Letošní situaci ale nelze srovnávat s předchozím rokem. Sezona požárů totiž tehdy vypukla o tři týdny později. Bylo mnohem chladnější počasí, kdežto nyní je dostatek slunce a hlavně sucho.

Liberecký kraj

Na Liberecku z šestadvaceti požárů lesních a travních porostů evidují zatím hasiči třináct případů. V úterý kolem třinácté hodiny například 
v Dětřichovické ulici v Liberci – Krásné Studánce hořela zatravněná plocha o rozloze necelých dvě stě metrů čtverečních. Na místo se sjely hned čtyři hasičské cisterny. Nejinak tomu je na Jablonecku, kde ten z rozsáhlejších požárů likvidovali hasiči 
v pondělí. A to ve Smržovce, kde hořela suchá tráva na ploše sto krát osmdesát metrů. Nejvíce událostí je zatím na Českolipsku. Včera pro změnu hořel les v Heřmanicích v Podještědí. U požáru zasahovalo několik jednotek hasičů.

Ústecký kraj

Nejrušnějším dnem bylo pro hasiče z Ústeckého kraje pravděpodobně toto úterý. Svědčí o tom počet požárů, ke kterým během pár hodin vyjeli. Jak jejich mluvčí uvedl, zhruba od polední dvanácté hodiny do půl osmé večerní zasahovali 
u jedenácti požárů trávy. Příčinu měly všechny stejnou, nedbalostní zacházení s otevřeným ohněm nebo rovnou nezákonné plošné vypalování. Mnohdy se ale nejednalo pouze o drobné ohně, plameny totiž v některých případech zachvátily i plochy o rozměrech sto krát sto metrů.

Vypalování trávy

Spousta požárů vzniká naprosto zbytečně. A to díky nezodpovědnosti lidí, kteří využívají hezkého počasí k údržbě svých zahrad a jiných pozemků. Prořezané suché větve, trávu a jiný zelený odpad následně spalují. Častokrát ale dojde k situaci, kdy se jim 
z počátku malý oheň vymkne 
z kontroly a pak už nejsou schopní jej zdolat. Nejenže vznikají materiální škody, ale může dojít i k ohrožení lidí.

Podmínky pálení

Pálení není jen tak, má jistá nařízení určená zákonem. A to jak pro podnikající fyzickou, tak i právnickou osobu. Kdo je nedodrží, riskuje nemalou finanční pokutu.
Ten, kdo se rozhodne k pálení, tak by v prvé řadě měl kontaktovat Hasičský záchranný sbor. V Libereckém kraji můžete hasiče informovat na telefonním čísle 950 471 111 nebo přes internetový formulář na stránce www.hzslk.cz v sekci „Pálení klestí" 
v horní pravé části stránky „Nahlášení pálení" v pravém sloupci.
Stejným způsobem lze pálení nahlásit i v Ústeckém kraji. A to na telefonním čísle 950 431 010 a nebo pomocí internetového formuláře na adrese www.hzsoul.cz, kde je k tomuto účelu vpravo umístěný banner. „Povinnost ohlašovat pálení se nevztahuje na fyzické osoby, které ho provádí na svém pozemku. Jde-li ale o pálení většího rozsahu, je vhodné jej ohlásit," podotkla Štrauchová.

Ne každé spalování porostů je povolené. Lidé by měli být opatrní. Povolené je totiž pouze pálení zeleného odpadu. Plošné vypalování porostů je ale zákonem zakázané. Za porušení zákonu hrozí fyzické osobě pokuta do výše pětadvaceti tisíc korun. Přísnější podmínky jsou 
u právnických a fyzických podnikajících osob, které podle zákona vypalovat porosty nesmí.

Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru a hlavně to musí předem oznámit na příslušný Hasičský záchranný sbor. „Ten jim může určit další podmínky, případně tuto činnost zakázat," uzavřela mluvčí. Za porušení zákona jim hrozí pokuta do půl milionu korun.

Hasiči doporučují dodržovat při pálení několik uvedených pravidel

1) Velikost hromady zeleného odpadu po úklidu, případně zbytků po těžbě, by měli lidé volit tak, aby vše shořelo během času, po který se na místě nachází dozor
2) Jakmile dojde ke zhoršení počasí, například se objeví silný vítr, je na místě přerušení pálení a uhašení ohně
3) Místo pro pálení by mělo být izolováno nejméně jeden metr širokým pruhem, který bude zbaven hořlavých materiálů až na zeminu
4) Přítomnost jednoduchých hasebních prostředků na místě pálení, tedy například lopaty, kbelíku s vodou, písek a další
5) Místo pálení se opouští až po úplném uhašení ohně
6) Příjezdové cesty k místu pálení nesmí být zataraseny překážkou
7) Spalovat klestí či odpad lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů
8) Osoba mladší patnácti let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší osmnácti let, která je spalováním pověřena⋌Zdroj: HZSLK