Výzkum dochovaných vzorků ukázal, že se velikost civilizace středoamerických Mayů výrazně měnila v závislosti na aktuální klimatické situaci. Výzkumníci identifikovali čtyři časová období, během nichž panovalo výrazně suché, nebo naopak výrazně vlhké klima. 

Výměšky navíc přinesly i některé nečekané objevy. Vědcům se například podařilo prokázat, že město Itzan, které leží na území dnešní Guatemaly (neplést s městem Chichén Itzá v dnešním Mexiku), bylo osídleno o zhruba 650 let dříve, než dosud napovídaly archeologické nálezy. 

„Tento výzkum by měl archeologům pomoci tím, že poskytuje nový způsob pohledu na změny, které nemusí být z archeologických důkazů patrné. Důkazy z některých období se mohly ztratit, mohly být zničeny, ale také nemusely nikdy existovat,“ říká biochemik Benjamin Keenan z McGillovy univerzity v Kanadě. „Nížiny, kde Mayové žili, nejsou prostředí vhodné pro zachování budov a dalších stop po lidském osídlení, protože jde o tropickou oblast,“ vysvětluje.

Vědci se proto ve své studii zaměřili na analýzu fekálních stanolů - organických molekul v lidských exkrementech, které zůstávají zachovány ve vrstvách usazenin na dně jezer a řek po dobu někdy až tisíců let. Koncentrace těchto stanolů v jednotlivých vrstvách usazenin, které značí odlišné historické etapy, může vědcům pomoci odhadnout, kolik lidí v dané době oblast obývalo.

Zjištění je pak možné srovnat s dalšími historickými doklady a záznamy. „Stanoly se ukázaly být přesným indikátorem toho, kolik lidí žilo na konkrétním místě v konkrétní čas,“ vysvětluje server Science Alert.

Dobývání Španěly

K pátrání po osudu Mayské civilizace využili vědci jezero nedaleko místa, kde se nacházelo město Itzan. Údaje získané z analýzy stanolů pak porovnali se znalostmi, které získali archeologové během tradičních průzkumů a také se známými údaji o vývoji klimatu, srážek či množství pylu, které indikuje hustotu vegetace. Vědci díky tomu našli souvislosti mezi klimatem a změnami v populaci, ale odhalili také některé nové změny, které dosud nebyly známé.

„Pro naši společnost je důležité vědět, že tu v minulosti dávno před námi byly civilizace, které byly stejně jako my ovlivněny klimatickými změnami a přizpůsobily se jim,“ říká biochemik Peter Douglas z McGillovy univerzity. „Propojením důkazů o klimatických změnách a změnách v Mayské populaci můžeme najít jednoznačné pojítko mezi srážkami a schopností dávných měst udržet si svou populaci.“

Tým vědců například díky pozůstatkům stolice zjistil, že v době kolem roku 1697, kdy Španělé dobyli jednu z posledních Mayských pevností v sousední oblasti, došlo k prudkému nárůstu počtu obyvatel města Itzan. Předpokládají, že do města tehdy proudili uprchlíci z území dobytého Španěly.

Zajímavostí jsou období, kdy historické záznamy o vysoké populaci města neodpovídají množství stanolů objevených v usazeninách. Vědci tuto nesrovnalost vysvětlují tím, že lidské exkrementy mohly být Mayskou společností využívány jako hnojivo. 

Pozůstatky stolice staré někdy až tisíce let tak mohou být významnou součástí vědeckého výzkumu. „Fekální stanoly mají silný potenciál sloužit jako indikátory změn v lidských, ale i zvířecích populacích. Zároveň poskytují pohled na to, jakým způsobem byla využívána místní půda,“ uzavírají vědci ve studii, zveřejněné v magazínu Quaternary Science Reviews. Další výzkumy by tak mohly přiblížit okolnosti, za jakých došlo k zániku Mayské civilizace.