Asteroid Bennu je nebezpečnější, než se myslelo. Pozornost budí rok 2182

Nové výpočty jsou založeny na datech shromážděných vesmírnou sondou NASA OSIRIS-REx, která loni v říjnu přistála na povrchu asteroidu a odebrala z něj vzorky prachu a kamení. Podle těchto propočtů činí pravděpodobnost srážky asteroidu se Zemí v daném časovém rámci pouze 0,057 procenta, neboli šanci jedna ku 1750. Až dosud ji přitom vědci odhadovali na jedna ku 2700 (0,037 procenta).

Úchvatné video. NASA se pochlubila záběry z přistání na asteroidu Bennu

"Data OSIRIS-REx nám poskytují mnohem přesnější informace, díky nimž můžeme otestovat hraniční možnosti našich modelů a vypočítat budoucí trajektorii asteroidu Bennu s vysokou pravděpodobností až do roku 2135. Nikdy předtím jsme s takovou přesností trajektorii žádného asteroidu nemodelovali," uvedl navigační inženýr Davide Farnocchia ze střediska NASA pro studium blízkých setkání Země s vesmírnými objekty. Výzkum byl zveřejněn v odborném titulu Icarus.

Nebezpečná vesmírná hromada suti

Bennu se spolu s asteroidem 1950 DA řadí k nejnebezpečnějším známým asteroidům ve sluneční soustavě. Díky své oběžné dráze s délkou oběhu kolem 1,2 roku se totiž v příštích pár set letech několikrát přiblíží k Zemi až do té vzdálenosti, že to může být dostatečně blízko pro jeho potenciální dopad.

Milník ve zkoumání planet. Astronomové našli obyvatelnou Super-Zemi

Sonda OSIRIS-REx strávila na oběžné dráze této planetky dosud dva a půl roku, během nichž prováděla podrobná pozorování. Vědci tak získali mnohem podrobnější informace o tom, jak je Bennu velký, jaký je jeho tvar a z čeho se skládá. Podle všeho jde o "suťovou hromadu", tedy porézní slepenec hornin spojených gravitací, o středním průměru kolem 490 metrů.

Souběžně se sběrem těchto informací prováděla sonda na místě měření jeho oběžné dráhy, které by pomohlo astronomům podrobněji prostudovat tzv. Jarkovského efekt, tedy případnou změnu trajektorie asteroidu v důsledku toho, že se tepelné záření na jeho noční straně vyzařuje zpožděně. Taková změna může být drobná, ale při delším trvání může oběžnou dráhu asteroidu opravdu zkosit.

"Jarkovského efekt bude působit na všechny asteroidy všech velikostí a sonda OSIRIS-REx nám při oběhu Bennu kolem Slunce poprvé umožnila jej podrobně změřit," uvedl astronom Steve Chesley z laboratoře proudových pohonů NASA. "Tento účinek je sice skutečně malý, ale významný při určování, jaká je pravděpodobnost možné budoucího střetnutí asteroidu se Zemí v příštích desetiletích a staletích," dodal.

V roce 2182 si dejte pozor

Měření Jarkovského efektu umožnilo výzkumnému týmu přesněji vypočítat změny Bennuovy trajektorie při průchodu kolem Slunce. Zvlášť zajímavé jsou v tomto směru chvíle, kdy by ho k Zemi mohla přitáhnout pozemská gravitace.

Díky přesnějšímu výpočtu trajektorie byli vědci schopni řadu těchto gravitačních "klíčových dírek", jimiž mohl "proklouznout" v roce 2135, již nyní vyloučit. Nejvyšší šance na kolizní kurs se Zemí přijde podle vědců v roce 2182.

Rotace Země se postupně zpomaluje. Může to být důvod, proč stále máme co dýchat

Tým bral ale v úvahu i další vlivy, jako je gravitační pole Slunce, případně gravitace jiných planet a jejich měsíců, jiné asteroidy, sluneční vítr, odpor způsobený vesmírným prachem a podobně. Vyhodnotili i vliv samotného přistání sondy OSIRIS-REx na jeho povrchu - to ale prý našetěstí pravděpodobnost jeho dopadu na Zem nijak nezvýšilo. 

Šance na jeho střet se Zemí se přesto nepatrně zvýšila, dosud ji vědci vypočítávali na jedna ku 2700 do roku 2200. I tak je ale extrémně nepravděpodobné, že by se se Zemí opravdu srazil.

"Orbitální data z mise OSIRIS REx nám pomohla nejenom odhadnout pravděpodobnost dopadu Bennu na Zemi, ale také významně rozšířila naše celkové porozumění nebezpečným asteroidům. Je to neuvěřitelný výsledek," uvedl pro Science Alert astronom Dante Lauretta z Arizonské univerzity.