Někteří šimpanzi mají v srdci kost. Objev vědce znepokojuje

"Objevit novou kost u nějakého druhu je vzácné. A u šimpanzů, jejichž anatomie se podobá lidské, je to obzvlášť pozoruhodné. Vyvolává to otázku, zda i někteří lidé mohou mít ve svém srdci Os Cordis," říká anatomička Catrin Rutlandová z Nottinghamské univerzity. Grafické ztvárnění Os Cordis umístila i na svůj twitterový profil.

Vědci zaznamenali tyto kalcifikace, tedy patologické zvápenění tkání, v srdcích některých šimpanzů až pomocí skenů s vysokým rozlišením, jež používali k analýze srdeční "kosterní struktury", tedy husté pojivové tkáně, podporující srdeční činnost.

Uvolnění pradávných bakterií. Tání ledu může mít děsivé následky, varují vědci

U nejstarší samice ve zkoumané skupině, jíž bylo bezmála 59 let, pozorovali ve velkých srdečních cévách několik ztvrdlých míst. Další mikroskopická analýza této táně ukázala, že dané struktury tvoří na některých místech výhradně kost, na některých chrupavka a někde jde o něco mezi těmito dvěma typy tkání. 

Vzhledem k relativně úzkému rozsahu studie je možné, že jde pouze o anatomickou zvláštnost pár šimpanzů, podle webu Science Alert však mají vědci důvod se domnívat, že je to jinak.

Spíš jde o projev nemoci

U lidí se případná mineralizace srdeční tkáně pojí většinou s nějakým druhem kardiovaskulárního onemocnění a způsobuje ji obvykle věk. Šimpanzi sice nemívají na rozdíl od lidí potíže s koronárními tepnami, ale nějaká forma srdečního onemocnění postihuje téměř 70 procent dospělých šimpanzů žijících v zajetí.

Nejběžnějším typem srdeční choroby je u šimpanzů idiopatická myokardiální fibróza, vyznačující se hromaděním vazivové tkáně, srdeční arytmií a někdy i náhlou srdeční zástavou.

Kolem planety Saturn zuří bouře ve tvaru šestiúhelníku. Vědci konečně tuší proč

Ze 16 sledovaných šimpanzů jen tři nevykazovali žádnou známku této fibrózy. Na druhé straně ve všech srdcích, u nichž se tato fibróza projevila, se objevovala také tvorba kostí nebo zvýšená produkce pojivové tkáně.

"Významná souvislost mezi přítomností Os Cordis a výskytem idiopatické myokardiální fibrózy naznačuje, že přítomnost Os Cordis u šimpanzů představuje spíš známku patologického nálezu než anatomický rys," uzavírá studie, publikovaná ve Scientific Reports.

Jde o záchranu druhu

Pokud mají autoři studie pravdu a výskyt kosti souvisí s progresí fibrózy, měla by se o ni věda zajímat co nejvíc, protože šimpanzi představují ohrožený živočišný druh a kardiovaskulární nemoci představují jednu z největších hrozeb jejich života v zajetí, a možná i ve volné přírodě.

Vědci proto začali porovnávat skeny jednotlivých srdcí, přičemž v jednom případě objevili i srdce obsahující jakousi chrupavčitou tkáň, jejíž vznik by mohl předcházet další tvorbě kosti. Zatím však není jisté, zda výskyt této anomálie představuje pro zvířata opravdu špatnou zprávu.

Uhynul před 110 miliony let. Teď fosílie dinosaura vydala své největší tajemství

Přesnou funkci OS Cordis totiž vědci dosud nezjistili, a to ani u druhů, u nichž se běžně vyskytuje. Dokonce ani v těch  případech, kdy se tato kost rozvíjí až s postupujícím věkem (což se děje například u vyder), nemusí být vždy škodlivá - její zvažovanou funkcí může být například ochrana srdečních chlopní.

"Klinické a funkční důsledky výskytu chrupavčité a kostní tkáně v srdeční struktuře šimpanze zůstávají zatím neobjasněné," uvedli autoři studie. "Není také zatím známo, zda tvorba chrupavky nebo kostní růst zvyšuje pravděpodobnost srdeční arytmie u šimpanzů."