Kliknutím zvětšíteKdyž začala Velká vlastenecká válka (jak Rusové říkají té části 2. světové války), která se odehrávala po 22. červnu 1941, zaradovaly se nejen exilové vlády východní Evropy, které najednou získaly zpět staré spojence, ale také západní velmoci. Francie, Británie a později i Spojené státy si dokázaly velmi dobře spočítat, že pokud dobýt Polsko nebo Francii trvalo Hitlerovi jednotky měsíců a Wehrmacht stál na březích kanálu La Manche připraven na invazi do Anglie, Sovětský svaz s veškerým svým těžkým průmyslem, extenzivním zbrojením a miliony vojáků ve zbrani, bude pro hitlerovská vojska těžkým oříškem.
I proto začaly prakticky záhy do Sovětského svazu proudit ze Západu nejen suroviny, ale také zbraně. Motorizaci Rudé armády významně pomohly americké nákladní automobily, řada sovětských pilotů si oblíbila americké letouny P-39 Airacobra. Tisíce sovětských tankistů bojovaly v britských tancích (např. Valentine) a později také amerických shermanech.
Jako vzor spolupráce Východu se Západem se proslavil princip Zákona o půjčce a pronájmu (Lend & Lease).
Méně se však ví, že těžce zkoušený Sovětský svaz zbraně nejen příjímal, ale také odesílal. V rámci spojeneckých dohod se zavázal odeslat zásadní typy své techniky spojencům k testům, zejména do Velké Británie a USA.
Aberdeen
Program se rozjel v roce 1943. Před dvěma lety Rudá armáda zastavila Wehrmacht na předměstích Moskvy, jen před několika měsíci vítězoslavně zakončila dlouhou, úpornou a krvavou bitvu u Stalingradu, když Američané projevili zájem otestovat tanky T-34 a KV-1. Oba stroje přijely na zkušební polygon v Aberdeenu, aby se podrobily testům a zjistilo se, jaká technická řešení z těchto tanků mohou být pro Američany užitečná, a naopak co lze udělat pro zlepšení jejich konstrukce.
Více než šest set stránek zprávy z těchto testů sice není běžně dostupných, sovětské GRU (vojenské rozvědce) se však podařilo získat souhrnný závěr, za kterého dnes historici při bádání vycházejí.
Dokument sovětské rozvědky nese název „Komentáře k hodnocení tanků T-34 a KV pracovníky zkušebního polygonu v Aberdeenu v USA, zástupci firem, důstojníky a členy komisí.“ Tehdejší sovětští agenti v něm popisují toto:
Podle informací získaných od Američanů byl tank T-34 po ujetí 343 km vyřazen z provozu poruchou dieselového motoru V-2. V důsledku poruchy motoru došlo k jeho poškození. Američané se domnívají, že to bylo způsobeno špatným vzduchovým filtrem na dieselovém motoru.
T-34 odeslaný do Ameriky měl vzduchový filtr typu "Pomon". Tento filtr byl instalován na tancích T-34 a BT. Při správném čištění a zásobování olejem (ve výjimečně prašném prostředí se to musí provádět jednou za 2-3 hodiny) zaručuje filtr Pomon normální provoz motoru s čistotou vzduchu 79,6 % při prašnosti vzduchu 1 gram na metr krychlový. Filtr v Aberdeenu nebyl vyčištěn (Pozn.: filtr nebyl také naolejován. Američané se diví, proč Sověti ve svých dokumentech nazývají filtr "mastný"), což vedlo k nezvyklému opotřebení motoru.
Od roku 1942 mají všechny tanky T-34 vylepšený filtr Cyklon, který zajišťuje 99,4% čistotu vzduchu při prašnosti 1 gram na metr krychlový. I tento filtr je třeba každé 3-4 hodiny čistit a promazávat. Tanky IS ve vývoji budou mít vylepšený vzduchový filtr, který poskytuje 100% čistotu vzduchu při prašnosti 3 gramy na metr krychlový a může pracovat bez čištění po dobu 8 hodin. Tento filtr nese označení "Multicyklon".
Špatný pancíř? Chyba v analýze
Pokud jde o pancéřování, Američané trvají na tom, že pláty tanků T-34 a KV jsou tvrzeny mělce a většina pancíře je z měkké oceli. Navrhují změnu technologie kalení, která zvýší odolnost pancíře proti nárazům. Tento názor nemá žádný reálný základ a pravděpodobně byl způsoben špatnou analýzou pancíře. Pancíř vyslaného tanku T-34 tvořila ocel 8S. Takto jsou pancéřovány všechny tanky T-34. Tato ocel je kalená na vysokou tvrdost (2,8-3,15 mm na Brinellově stupnici). Pancíř tanku KV byl střední tvrdosti (3,35-3,6 mm na Brinellově stupnici).
Pohledem Jiřího VojáčkaAmeričané používají stejný přístup jako my a pancíř střední tloušťky kalí na vysokou tvrdost a pancíř o tloušťce nad 40 mm na střední tvrdost. Náš pancíř poskytuje větší odolnost proti nárazu ve srovnání s americkým pancířem. Německé těžké tanky mají pancíř střední tvrdosti, v současné době probíhá výroba pancíře vysoké tvrdosti pro tanky IS. Možná, že při komentování pancíře tanků měli Američané na mysli, že těžké tanky by měly mít pancíř vysoké tvrdosti.
Američané zjistili, že tank při přejezdu řeky nabírá vodu a poklopy při dešti netěsní. Korby našich tanků jsou dostatečně vodotěsné pro přejezd řek. Horní poklopy však nejsou dostatečně vodotěsné.
Málo prostoru, nedostatečná rychlost, špatné odpružení
Američané považují stísněnost našich věží za slabinu. T-34, který jsme poslali, měl svařovanou věž. Nové lité věže jsou prostornější než staré svařované. Nové tanky IS a T-43 (vývoj tohoto tanku byl později zastaven, ale některé mechanismy využívaly typy T-34/85 a T-44 - pozn. autor) mají větší věže díky zvětšenému věžovému prstenci. Elektrické mechanismy otáčení věží jsou skutečně nedostatečně spolehlivé. V současné době se vyvíjí hydraulický mechanismus otáčení věže, podobný americkým. Tento mechanismus je velmi spolehlivý a pohodlně se používá.
Pokud jde o výzbroj, je třeba přiznat, že úsťová rychlost našeho středního tankového kanonu F-34 je nedostatečná a je nižší než u amerického 3" kanonu. Úsťová rychlost amerického 75mm kanonu na středních tancích M3 a M4A2 je však také nedostatečná.
Během testů v Aberdeenu se tanku T-34 roztrhly pásy. Pásové čepy, místo aby byly vedeny vodítkem, se o něj zachytily a ohnuly se. To mohlo být potenciálně způsobeno nedostatečně širokým vedením nebo vadami kovu pásů. U v současnosti vyráběných T-34 jsou pásy mnohem kvalitnější, vedení bylo prodlouženo a na bocích korby jsou další vodítka.
Američanům se na základě jejich práce s tanky Christie nelíbí naše odpružení. (Poznámka: dojmy z odpružení jsou pouze z tanků Christie, protože T-34 ujel pod dohledem Američanů jen velmi omezenou vzdálenost. Odpružení T-34 se lišilo od odpružení tanků Christie nebo BT). Spolehlivost zavěšení tanku T-34 považujeme za dostatečnou, ale vyvíjený tank T-43 má zavěšení s torzní tyčí.
Sovětský tank KV-1 druhé výrobní série, ještě stále s původní svařovanou věží
Tank T-34 má elektrický startér ST-700 o výkonu 15 koní. KV má dva startéry o výkonu 6 hp, celkem 12 hp. V současné době jsou KV i T-34 stavěny se startérem ST-700. Zde byl poprvé vyvinut výkonný tankový startér, Američané mají mnohem slabší startéry. Z nějakého důvodu hodnotí naše startéry jako slabé. Startér ST-700 má řadu závad, takže jeho spolehlivost je pro nás nevyhovující. Tank IS je vyvíjen s elektroinerciálním startérem s vyšší spolehlivostí.
Převodovka se vyvíjí
Převodovky KV a T-34 jsou výsledkem pokračujícího vývoje převodovky Christie (práce amerického inženýra Christieho, na níž jsou založeny konstrukce moderních sovětských tanků od řady BT až do dnešních dnů – pozn. autor). Tato převodovka je v současné době zastaralá.
Američané mají o převodovkách KV a T-34 špatné mínění. Domnívali se, že jsme okopírovali jejich převodovku A-23, kterou před 15-20 lety vyrobila americká firma. Stejná firma vyráběla převodovky pro tanky Christie v letech 1929-1930. Převodovky T-34 a KV používají příčnou tyč a kuželové ozubené kolo a pastorek, které přenášejí otáčky od motoru. Možná, že plány naší převodovky jsou podobné těm z A-23.
V současné době se na KV používá lepší převodovka s 8 rychlostmi (ta, kterou poslali Američané, měla 5). T-34 vyráběné v Kirovově továrně a v továrně č. 174 používají novou 5stupňovou převodovku (ta, která byla poslána Američanům, měla 4). Kvalita ozubených kol v převodovce se výrazně zvýšila.
Američané považují třecí spojky za zastaralé. Údajně je už nepoužívají ani americké tankové firmy. Navrhují, abychom je nahradili dvojitými diferenciály, jaké mají na svých tancích. My také považujeme třecí spojky za zastaralé. Tanky IS jsou vyvíjeny s planetovou převodovkou, díky níž je tank obratnější a spolehlivější. Veškerá další práce související s převodovkami je zaměřena na převodovky typu planetového převodu. Tato převodovka je lepší než americká, která se skládá z převodovky typu traktor-automobil a dvojitého diferenciálu.
Navíc americké tahače stále používají třecí spojky. Ty lze nalézt například u amerických tanků Alice-Chalmers, Caterpillar a International, které jsou v současné době dodávány do SSSR. Pokud jde o třecí spojky na KV a T-34, fungují spolehlivě, pokud je o ně pečováno.
Celkové dojmy, jak je zachytili sovětští špioni
Američané poznamenávají, že tank je vyráběn hrubě, rychle a s nerozvinutou technologií některých dílů a zařízení. Významného pokroku bylo dosaženo v modernizaci kvality vyráběných tanků. Mechanismy amerických tanků však předčí domácí tanky ve finální úpravě a výkonnosti motorů.
Celkově Američané komentují své tanky jako lepší v manévrovatelnosti, palebné síle, rychlosti, snadnosti použití a údržby a spolehlivosti konstrukce. Americké tanky jsou sice jednodušší na obsluhu, ale naše mají lepší bojové vlastnosti. Kombinace pancéřování, výzbroje a manévrovacích schopností je výrazně optimálnější než u Američanů, což dokazuje bojové nasazení.
Na konci překladu z amerických dokumentů, ze kterých pochází výše zmíněný souhrn, se píše: „Protože z výše uvedeného komentáře to vypadá, že Američanům se na T-34 a KV nelíbilo všechno, zde jsou ty dobré části, které našli.
Tvarování tanků se líbí všem bez výjimky. Obzvláště oblíbený je T-34. Shoda panuje v tom, že tvar T-34 je nejlepší ze všech v Americe známých vozidel. Umístění muničních stojanů se velmi líbí. Dělo F-34 je velmi dobré. Je jednoduché, spolehlivé a snadno se obsluhuje. Mířidla zbraně jsou nejlepší na světě. Nesrovnatelné s žádným v současnosti známým typem ve světě nebo v současnosti vyvíjeným v Americe. Američané milují myšlenku ocelových pásů. Odpružení na KV je vynikající. Dieselový motor je lehký a vynikající. Myšlenka použití dieselových motorů se objevila již dříve, ale všechny dieselové motory vyrobené v USA používá námořnictvo, a proto americká armáda nemá možnost používat dieselové tanky.
Oba naše tanky si poradí se svažitým terénem lépe než jakýkoli americký tank. Malá velikost radiostanic a jejich umístění uvnitř tanku je dobré. Celková konstrukce tanku je podle Američanů dobře promyšlená.
Ačkoli Američané nenechali na sovětských tancích nit suchou, je zjevné, že svoje fanoušky si stroj našel. Například Britové šli při testech až tak daleko, že zvažovali licenční výrobu tanků KV-1 a T-34 přímo ve Velké Británii pro potřeby britské armády.
I to dokazuje, jaký význam měly oba stroje pro vývoj 2. světové války.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
