Výzkumný tým z Kalifornské univerzity (UCLA) ve Spojených státech amerických nedávno publikoval přelomovou studii v odborném časopise Nature Immunology, ve které se zabýval otázkou, proč virová onemocnění u mužů mohou mít závažnější průběh než u žen. Výzkum prováděl na myších a následně i na lidech.
Vědci při něm zjistili, že něžné pohlaví obou živočichů má další kopii genu zvaného UTX, který se spojuje s chromozomem X a funguje jako epigenetický regulátor zvyšující antivirovou funkci buněk a zároveň slouží jako přírodní zabiják škodlivin.
Je to docela genetický paradox. „Víme, že muži mají více buněk sloužících jako přírodní zabijáci než ženy, ale nechápali jsme, proč jejich zvýšený počet nedokáže více ochránit tělo během virových infekcí,“ uvedla spoluautorka studie Maureen Suová, která je profesorkou mikrobiologie, imunologie a molekulární genetiky na UCLA. Dodala, že je to právě tím, že ženy mají více UTX buněk umožňujících efektivněji bojovat s viry.
Jak funguje nachlazení?
Vědci poznamenali, že pozorovaná vlastnost nesouvisí s hormony, protože na přítomnost UTX buněk nemělo vliv, zda myši měly párové pohlavní orgány - vaječníky u samic a varlata u samců. Pouze u samic s nižší expresí nově objevených genů se vytvářelo víc přírodních zabijáků, kteří však nebyli schopní stejně účinně bojovat s viry. „Tím se z UTX stává kritický molekulární faktor určující pohlavní rozdíly u zabijáckých buněk,“ sdělila hlavní autorka výzkumu Mandy Chengová.
Pohlaví je důležité pro správnou léčbu
Zjištění naznačila, že terapie zahrnující imunitní reakce se musí posunout od jednotného přístupu ke všem jedincům k modelu personalizované medicíny, který přizpůsobuje léčbu virózy zohledňující individuální rozdíly lidí, jako jsou genetika, životní prostředí a další faktory ovlivňující zdraví a riziko onemocnění.
„Vzhledem k těmto zjištěním budeme muset do rozhodování o léčbě a návrhu imunoterapie zahrnout pohlaví jako biologický faktor,“ prohlásil spoluautor studie Tim O'Sullivan z Kalifornské univerzity.
