Obyvatelé volají po větším pořádku v ulicích, zvláště poté, co od začátku roku platí výrazně vyšší sumy za odvoz a likvidaci komunálního odpadu. „Zdražili nám svoz o 50 procent, přitom doma vše důkladně třídíme, komunálního odpadu tak máme minimum. Město by mělo lidi motivovat k třídění a ne je spíše odrazovat,“ popsal 46letý Jaroslav žijící v centru Jablonce.
Citelněji si připlácí v novém systému likvidace odpadu lidé žijících v bytových a panelových domech. Příklad? Vývoz kontejneru 1100 litrů dvakrát týdně stál za rok 47 773 korun, od 1. ledna letošního 91 520 korun, tedy skoro jednou tolik.
Město chce novým systémem obyvatele motivovat více třídit. „Jde-li o tento příklad, pak je možné v případě důslednějšího třídění například snížit četnost svozu na jednou týdně s platbou 45 760 korun. Tedy méně než v roce 2021. Vyžaduje to ovšem spolupráci všech obyvatel domu. Další možností je objednat nádobu o menším objemu. Vždy je však nutné dodržet minimální kapacitu nádoby odpovídající 60 litrům na osobu a měsíc,“ připomněla Barbora Šrýtrová z oddělení správy místního hospodářství jabloneckého magistrátu.
Je to na lidech
Z analýzy odpadů z listopadu loňského roku vyplývá, že 65 procent objemu kontejnerů na sídlištích v Jablonci tvoří odpady, které lze vytřídit. „Pokud budou všichni Jablonečané třídit, pak mohou skutečně platit jen minimální poplatek, snížit si kapacitu nádob a četnost jejich vývozu, to se týká zvláště obyvatel panelových domů,“ doplnil náměstek primátora Milan Kouřil.
I proto Jablonec spustil v červnu pilotní program pro zvýšení efektivity třídění odpadů. Do konce roku by měly stát u každého rodinného domu, kterých je v Jablonci 3500, další dvě popelnice, jedna na plast, druhá na papír.
Pilotní program odstartoval v částech Kokonín a Vrkoslavice, kde rodinné domy tvoří podstatnou část bytové zástavby. Magistrát pak počítá s tím, že stejné popelnice se objeví po celém městě.
Popelnice na plast o objemu 120 litrů je od domů vyvážena jednou za čtrnáct dní, ta na papír jednou za měsíc. Vždy to je ale jiný den, než na jaký byli lidé zvyklí. Informace o vývozu popelnic s tříděným odpadem dostali při rozvozu nádob.
V současné chvíli se na území Jablonce nachází 273 stanovišť kontejnerů na tříděný odpad, kde je 383 kontejnerů na papír, 360 na plast, 215 na sklo, 46 na kov, 40 kontejnerů na textil a devět na elektrozařízení. Obyvatelé Jablonce mají navíc možnost odvézt neomezené množství komunálního odpadu na sběrné dvory.
Pokuta 100 tisíc
I tak se v ulicích města objevují černé skládky. Lidé přitom mnohdy ani netuší, že je může zachytit objektiv fotopasti, které využívají strážníci městské policie. Přistiženému viníkovi pak podle zákona hrozí pokuta až ve výši 100 tisíc korun. A to i v případě, že nepořádek odhodí i u kontejnerových stání.
Systém individuálních nádob na tříděný odpad se osvědčil v nedalekém Turnově. Přesto se do pozitivních zkušeností promítá vysoká inflace a ceny nafty. „Když to porovnáváme, tak nám ceny za likvidaci komunálního odpadu klesly, ale zase nám stoupla cena za dopravu,“ uvedla místostarostka Turnova Jana Svobodová. I tak ale změnu systému považují v Turnově za přínosnou. „Kdyby zůstal původní systém, tak se domnívám, že bychom nyní platili ještě více,“ doplnila Svobodová.
Proč jsme vybrali Jablonec nad Nisou?
Jablonec nad Nisou je okresním městem, které, podobně jako jiná města podobného formátu, trápí mnoho věcí. Přes odpadové hospodářství, party dětí především ze sociálně vyloučených lokalit, bezdomovectví až po péči o městské objekty. Jablonec má ale i specifikum, jakým je přehrada Mšeno a její začlenění do města. To je velký úkol pro komunální politiky, který se dlouhá léta nedaří vyřešit. A zřejmě jen tak nepodaří, byť na podzim má začít revitalizace prvních oblastí u přehrady.
Obyvatele samozřejmě trápí i zvyšující se ceny energií, vždyť jen městská společnost Jablonecká energetická zdražila teplo a teplou vodu velmi rázně. Ještě loni platili odběratelé napojení v Jablonci na centrální vytápění podle tarifu za gigajoule 584 nebo 599 korun včetně DPH. O začátku září letošního roku to ale už bude více než 2000 korun.
K tomu zdražil od začátku roku poplatek za odpady, někde o 50, jinde však i o 100 procent. Zároveň se nedaří obyvatele přesvědčit o nutnosti třídění, proto se objevují u rodinných domů nově i nádoby na papír a plasty. Aby měli lidé třídění co nejvíce ulehčené.
A přesto po městě vznikají černé skládky, na jejich tvůrce nezabírá ani hrozba stotisícové pokuty. Vznikly takzvané uklízecí čety, jimž pomáhají dobrovolníci uklízející odpadky jen za stravenky.
Letošní podzim a zima budou jistě složité, a to i pro obyvatele Jablonecka. A tak budou možná vesnice a okrajové části měst zřejmě čistější. Bohužel jen proto, že lidé budou hořlavý odpad pálit v kotlech, pokud takové ještě mají. To není úplně dobrá zpráva. Ani pro ty, kteří zodpovědně odpad třídí, ani pro ty druhé.
Historie města Jablonec nad Nisou
První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny. Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak za vlády Jiřího z Poděbrad Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence husitů, dne 30. srpna 1469 neunikl vypálení.
K pozvolnému znovuosídlování došlo až v druhé polovině 16. století, především v souvislosti s podmínkami pro sklářství.
28. března 1866 byl Jablonec povýšen na město. Právě v 19. a začátkem 20. století zažil Jablonec ohromný hospodářský boom. Rozmach Jablonce n. N. byl dovršen v roce 1911, kdy město odvádělo na daních státu 1 954 904 korun.
Obětí 1. světové války se stalo 724 občanů města, kteří padli, 139 jich zůstalo nezvěstných.
Konjunktura pokračovala do roku 1923, prudký pád v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí následoval i v roce 1930. Vyústil až k připojení Jablonce k Sudetům. V té době žila v Jablonci drtivá většina německého obyvatelstva.
V roce 1940 bydlelo v Jablonci 28 845 obyvatel a z toho bylo 1 193 Čechů. V červnu 1947 mělo už město jen 22 891 obyvatel. Z nich bylo 17 563 Čechů a 5 328 Němců.
Ve druhé polovině 20. století zasáhla Jablonec, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která zničila nejen historické Mšeno nad Nisou, ale i zcela změnila malebná jablonecká předměstí. Statutárním městem se Jablonec nad Nisou stal v roce 2012.
Prvním starostou Jablonce se stal v roce 1850 Josef Pfeiffer, posledním byl Petr Beitl, který se stal v roce 2012 zároveň i prvním primátorem.
