Svět je divadlo. Divadlo je svět. Setřít hranice mezi iluzí a realitou se pokouší nová inscenace v libereckém Šaldově divadla Běsi. Dramatizace slavného románu ruského klasika F. M. Dostojevského má premiéru dnes večer a pro některé návštěvníky bude jistě překvapením, když namísto do hlediště je uvaděčky nasměrují na jeviště. Pro intenzivnější zážitek ze hry se totiž tvůrci rozhodli rozpustit hranice jindy jasně vymezených prostorů. Inscenaci s libereckým ansámblem nastudoval známý slovenský režisér Dodo Gombár, který je také autorem dramatizace.

„Snažil jsem se ho k nám dostat několik let. Dlouho jsme vybírali titul, který uvést,“ vysvětlil dramaturg Tomáš Syrovátka s tím, že adaptace románu vznikla speciálně pro liberecké divadlo. „Nebylo to jednoduché, pracovali jsme na ní přes půl roku. Předloha má kolem 900 stran,“ přiblížil dramaturg.

Jejich ambicí ale nebylo Dostojevského mnohovrstevnatý filozofický román převést na divadlo co nejvěrněji, naopak se podle Syrovátky pokusili jej vytrhnout z ruských reálií a předvést jej publiku jako jakési „velké divadlo světa“. „Chceme zachytit lidský úděl v metafyzické i společenské rovině. Hrajeme o nás. Přestože Dostojevskij psal o vážných věcech a měl obrovský filozofický ponor, snažíme se vyvolat pocit, že postavy z Běsů můžete poslat na ulici. Proto je hlediště na druhé straně než obyčejně,“ dodal Syrovátka.

S nezvyklým uspořádáním scény má režisér Dodo Gombár zkušenosti. Podobným způsobem totiž inscenoval ve Švandově divadle hru Proměna. „Divák se tak říkajíc ocitá v kuchyni, hluboko v domácnosti představení,“ přiblížil režisér inscenaci, při které hercům patří téměř celý prostor divadla. „Je to hodně intenzivní zážitek. Herci od vás sedí třeba jen půl metru. Jste do děje přímo vtaženi,“ svěřila se Lucie, která představení viděla na veřejné generálce.

Jak přiznala herečka Barbora Bezáková, pro herce nebylo hraní mezi sedačkami vůbec jednoduché. „Hlavně ze začátku to bylo technicky velmi náročné. Na diváky skoro vůbec nevidíme. Je jiná akustika, takže musíme dávat velký pozor na výslovnost. Ale taky na židle, o které jsem se několikrát zranila,“ dodala s úsměvem herečka, která v inscenaci ztvárnila postavu Lizavety Nikolajevny Drozdovové. Dalších rolí se zhostili Martin Polách, Markéta Tallerová, Jan Jedlinský, Tomáš Váhala, Petr Hanák nebo Karolína Baranová.

Kdo nestihne dnešní premiéru, může se do divadla vydat v neděli 3. února. Další reprízy jsou na programu 12. a 28. února.