Ve čtvrtek 1. května v 18.00 hodin byla otevřena výstava dětských prací „Okřídlený svět“, kterou provázely výtečné výkony hudebního i tanečního oboru ZUŠ. Bylo potěšující sledovat, čím se baví děti z Tanvaldu a okolí. Jen výtvarné soutěže „Okřídlený svět“, pořádané DDM Ulita Tanvald, se zúčastnilo na 500 dětí.
Půl hodiny poté byla otevřena druhá výstava. Tapisérie a dřevěné plastiky Adély Rozinkové určitě překvapily i ty návštěvníky, kteří její dílo znají. Výrazně se totiž změnila barevnost, ale i téma jejích děl. Díky volbě pestrých barev působila výstava radostně a optimisticky.
V 19.00 hodin se už všichni těšili na Jiřího Stivína, jehož virtuozita hraničící s žonglérstvím nikdy posluchače nezklame. V kombinaci flétny s cembalem, které ovládal Robert Hugo, si mohli posluchači vychutnat příjemnou zvukovou barevnost.

V sobotu 10. května přijely potěšit tanvaldské posluchače klavíristka Jitka Čechová (přední česká interpretka Smetanových klavírních skladeb) a sopranistka Zdena Kloubová (členka opery Národního divadla). Koncert pod názvem „Erotikon“ byl sestaven z milostných písní výhradně českých autorů. Mistrně zvládnutý klavír a sametový soprán vyvolával až mrazení v zádech.
V sobotu 17.května byl v pořadí již třetí koncert zahájen netradičně. Ve vestibulu se posluchačům představila kytaristka Kateřina Babcová, vítězka krajské soutěže ZUŠ. Na jejím úspěchu se podílí její nesporný talent, píle, ale bez péče svého učitele Jana Machandera by se Katka těžko obešla.
Po jemném a poetickém dívčím projevu nastoupili na pódium čtyři mladí fagotisté. Fagoty jsou běžně používány v orchestru, v dechovém kvintetu, velmi zřídka sólově. Čtyři fagoty stejného ladění jsou opravdu velmi vzácné. Přítomní posluchači mohli obdivovat nejen virtuozitu hráčů, ale také sledovat pozoruhodné zvukové i technické možnosti tohoto neprávem opomíjeného nástroje.

Čtvrtý koncert v sobotu 24.května byl důstojným zakončením letošního festivalu. Komorní orchestr Camerata Bohemica řízený islandským dirigentem Gudni A. Emilssonem a s violoncellistou Tomášem Strašilem vybrali pro náš koncert skladby Griega, Boccheriniho a Schuberta. Došlo tak k jevu velmi vzácnému: k souznění všech tří složek: skladatelů, interpretů a posluchačů. Je krásné zažít takový soulad, věřte mi!

Závěrem bych chtěla poděkovat hrstce věrných posluchačů, kterých si velmi vážím pro jejich kultivovanost, které je v dnešní době jako šafránu. Bohužel má naše společnost zpřeházené hodnoty – krásná, ale duchem chudá celebrita stojí na vyšším pomyslném stupínku než opravdové umění, za kterým stojí mimořádný talent a roky dřiny. Můžeme si jen položit otázku, co je pro naši duši, unavenou všedním lopocením, rozjitřenou věčným politikařením, katastrofickými zprávami a otupovanou bezduchými seriály, přínosnější.