Ovečky. Všech možných tvarů, provedení. Klasičtí plyšáci, gumové hračky, pohlednice, ale i maďarská bankovka, kachle, flakón na parfém i stolička. Ovečka kam se podíváš.

Libuše Krtičková ze Semil je sbírá už 14 let. Má jich už tisíce. Přesněji 1341 trojrozměrných a 3278 na pohlednicích, obrázcích, kalendářích, známkách a podobně. Většina je právě k vidění ve výstavním sále Muzea a Pojizerské galerii v Semilech.

„V roce 2010 jsem byla s přítelem a jeho šestiletým synem v liberecké zoo. Malého zaujala surikata, kterou mu táta koupil. Mě přítel koupil plyšové jehně. V té chvíli by mě nenapadlo, že za čtrnáct let budu mít oveček tisíce," pousmála se majitelka obří sbírky.

Vlastně za to všechno může právě přítel. Po prvním plyšákovi následovaly další a další, postupně dostávala Libuše ovečky různých typů i od dalších známých.

V turnovské Nádražní ulici rozkvetly sakury.
OBRAZEM: Růžovými květy je obsypaná Nádražní v Turnově, podívejte se na fotky

Došlo to tak daleko, že dnes má i pět oveček živých. „To mě na Vánoce roku 2014 dcera naložila do auta, že jedeme na kávu do Frýdlantu. Nic jsem netušila, jen jsem si tak říkala, proč pojedeme skoro dvě hodiny na kávu. V chlívku na mě čekalo překvapení, nejprve vyšel bílý beran a za ním černá ovečka, oba s mašlemi na krku."

Doma dál ovečky přibývaly. V krabicích se hromadily obrázky a pohlednice, pak plyšáci, gumáci a dokonce i praktické věci v podobě oveček. Třeba ovečka, která se dá nahřát v mikrovlnné troubě a pak ji vložíte pod deku podobně jako termolahev.

Sbírka je dnes natolik velká, že se jí Libuše rozhodla zapsat do České Knihy rekordů. „Počítám, že bude zapsána v květnu, protože v červnu je uzávěrka. Kniha vychází jednou za tři roky," upřesnila sběratelka.

Chaloupka Dvě Sestry, Příchovice u Kořenova.
FOTO: Stavba roku. Za Jablonecko soutěží zázemí u přehrady i obchodní centrum

Sama moc dobře ví, co sběratelská vášeň obnáší. Její otec je dlouholetým členem Klubu sběratelů kuriozit, má unikátní sbírku vlastnoručně vyrobených modelů aut, jedinou na světě. „Od malička jsem s ním jezdila na burzy, kde člověk vnímal tu úžasnou atmosféru vyměňování, shánění, získávání. I já dnes jezdím na burzy, třeba do Držkova. S přítelem se nejprve porozhlédneme, pak se občerstvíme a pak už jdu najisto."

První minivýstavu měla v semilském muzeu, kde mimochodem pracuje, před několika lety. A už tehdy její sbírka zaujala. Tak dalece, že se na Libuši obrátil nešťastný tatínek čtyřleté dcerky z druhého konce republiky. Holčička měla svou nejoblíbenější hračku ovečku, měli fotky z každého výletu, neudělala bez ní krok. A pak ji ztratila. Otec strávil desítky hodin na internetu, aby jí sehnal tu stejnou, ale marně. Prý se za tu dobu pátrání stal skutečným znalcem této hračky. „A pak našel zmínku, že jsem měla v roce 2018 malou výstavu oveček jako součást velikonočního jarmarku v muzeu. Oslovil mne tedy, já vyhledala několik podobných ve své sbírce a vše mělo šťastný konec, jednu si vybrali a já dostala fotografi i děvčátka s informací, že už jí všechno doma ukázala. Musím jim dát vědět, že teď vystavuji v podstatě všechny ovečky, co mám. Ráda bych je poznala," přiblížila Krtičková.

Jak jsme napověděli, většinu její sbírky si v těchto dnech mohou prohlédnout návštěvníci semilského muzea. Výstava potrvá až do 21. dubna. Původně měla skončit již na začátku měsíce, pro úspěch ji ale vedení muzea prodloužilo.

Výstava k 70. narozeninám zlatníka, šperkaře a výtvarníka Jiřího Urbana.
Velkou výstavu nejen korunovačních klenotů Karla IV. připravilo muzeum v Turnově

Ovečky sbírá jejich majitelka mnoha způsoby. Některé koupí, jiné dostává darem. Profily sbírek na sociálních sítích zaujmou lidi z mnoha zemí světa. Třeba na žádost o pohlednice s vyobrazením ovcí jí přišly desítky a možná i stovky nových kousků. „Jeden pán z Ameriky mi poslal vlastnoruční obrázek s omluvou, že žádnou pohlednici nemá," pousmála se sběratelka.

Žádného jiného sběratele z Česka, který by se specializoval na ovečky, nezná. „Jsem ale v kontaktu se třemi sběratelkami z ciziny. Jedna je z Německa, druhá z Finska a třetí z Maďarska. Posíláme si spousty nových exemplářů a když někde na nějakou narazím, beru ji proto rovnou čtyřikrát."

Nejcennější kousky sbírky? To nemá Libuše dané, na finanční hodnotu nemyslí. „Nejdražší jsou zřejmě ručně plstěné kousky z Orlických hor. Cenné jsou ale pro mne všechny, kterými mi někdo chtěl udělat radost. Třeba ty od synovce, který hodně cestuje, projde trh a přiveze mi přírůstek do sbírky. Nebo když člověk přijde do oblíbené cukrárny a slečna, co tu obsluhuje, mi přinese háčkovanou, vlastnoručně vyrobenou ovečku. Když kamarádky kdekoli nějakou vidí, vzpomenou a přinesou mi další. To jsou nezapomenutelné okamžiky."

Mohlo by vás zajímat: /VIDEO/ Na Malé Skále vynášeli Morenu, ještě hořící skončila v řece

Zdroj: Radka Baloghová