Jak vás napadlo založit tento festival?
Festival vznikl v roce 2014. Se spoluorganizátorem Michaelem Černíkem jsme tehdy měli pocit, že v Liberci chybí nějaká platforma, která by propojovala amatérské a profesionální divadlo.

Čím je festival výjimečný?
Gró festivalu podle nás spočívá v tom, že se na jednom jevišti potkají třeba mladí herci ze Základní umělecké školy s profesionálními herci. Snažíme se spojovat třeba pouliční divadlo s klasickým a také různé formy divadla. Jsme tak trochu punkový festival, ale zároveň zvládáme zvát profesionální soubory, o které jsme schopní se kvalitně postarat.

Jak se festival za těch pět let proměnil?
Na začátku jsme oslovovali především liberecké divadelníky, postupně festival získával diváckou a finanční základnu, takže jsme sem začali tahat i soubory z různých koutů republiky. Myslím, že festival už získal nějaké jméno, daří se nám zvát i významnější soubory. Letos se nám poprvé některé soubory dokonce sami ozývaly, jestli u nás mohou hrát.

Tatrhy se vrací do Jablonce.
Tip na víkend: Tatrhy ve znamení špičkového jídla

Festival se koná v rockovém klubu Bunkr. To není úplně místo, kde by člověk čekal divadlo. Jak to vzniklo?
Když jsme festival zakládali, tak jsme řešili, kde ho uspořádat. Padaly nápady na klasická místa, nakonec jsme si ale řekli, že festival by měl mít nějaký specifický vlastní prostor. Bunkr, byť je rockový klub, má pro hraní divadla dispozice jak akustické, tak prostorové. Především má ale genius loci tím, že jde o bývalý protiatomový kryt.

Osvědčilo se toto místo?
Ano, nikdy nebyl důvod ho změnit. Přemýšleli jsme o tom, že by nám pomohla druhá scéna, ale nakonec jsme zůstali jen v Bunkru. Přijde nám to nejfunkčnější, lidé se shromažďují na jednom místě. Když se nehraje, lidé se spolu mohou bavit, herci se mezi sebou poznají a podobně.

Která představení budou letos „stát za to“?
Letos bych nejvíc doporučil představení Pavla Seriše, což je přední slovenský komik, který hraje představení jednoho herce. Už u nás na festivalu hrál inscenace Pri kase a Autor, letos přijede s inscenací Zo zoo. Jde o spojení pohybového divadla a stand-upu a vždy má velký úspěch.

Pavel Špilka, dlouholetý pilot záchranářského vrtulníku a zaměstnanec provozovatele letecké záchranné služby DSA
„Někdy je to až hodinářská práce,“ líčí pilot záchranářského vrtulníku Špilka

A z dalších inscenací?
S Kafkovým Procesem letos vystoupí Divadlo loutek Karlovy Vary, se kterým přijede i česko-izraelský herec Vladimir Benderski, který už u nás také hrál. Pozval bych i na představení souboru Dvacet tisíc Židů pod mořem, což je pražská improvizační skupina.

Kdo na festivalu reprezentuje amatérskou scénu?
Zahraje u nás třeba soubor Tetyvletu, což je soubor, který vznikl na liberecké univerzitě třetího věku pod vedením režisérky z Naivního divadla Markéty Sýkorové. Tradičně zahraje i soubor liberecké Základní umělecké školy Vydýcháno, soubor Stinné stránky, který vede bývalý liberecký a dnes už mostecký divadelník Pavel Skála, nebo soubor Bandajá.

Kromě divadla lákáte návštěvníky i na různý doprovodný program, bude to tak i letos?
Doprovodný program se stejně jako každý rok skládá z pouličních představení, performancí a hudebních vystoupení.

Lidé. Ilustrační snímek.
V první půlce roku přibylo v Libereckém kraji 587 lidí, většina z ciziny