1. Adventní neděle - železná

V kalendáři je vždy mezi 27. listopadem a 3. prosincem, je to tedy pohyblivé datum. To proto, aby čtvrtá adventní neděle vyšla na neděli před 25. prosincem.

První adventní neděle nese označení železná. Tento název nemá tradici, jde o komerční označení. V této době je svátek sv. Barbory a čeká nás Mikuláš, anděl a čerti.

2. Adventní neděle - bronzová

Svátek má sv. Lucie, a to 13. prosince. O sv. Lucii se říká, že žila ve 4. století, rozdala veškerý svůj majetek a rozhodla se žít dál jako křesťanka. Dle legendy si vyňala oči a nechala je poslat svému pohanskému nápadníkovi. Oči jí do druhého dne narostly znovu. Sv. Lucie zemřela mučednickou smrtí.

3. Adventní neděle - stříbrná

4. Adventní neděle - zlatá

Adventní období končí západem slunce na Štědrý den. V tomto období by se měla zapálit poslední čtvrtá svíčka na adventním věnci. Měla by mít bílou barvu, protože je zasvěcená Kristu.

Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš byl biskup ve městě Myra v Lýkii (dnešním Turecku). Narodil se 6. prosince okolo roku 280 (přesné datum není známo). Mikuláš se zapojoval do dobročinné činnosti a zasazoval se o spravedlivý chod soudů. Říká se, že Mikuláš zemřel 6. prosince okolo roku 350. Jeho hrob je dnes umístěn v italském městě Bari a posvětil jej papež Urban II.

Svatý Mikuláš.Podle našich tradic obchází Mikuláš v biskupském obleku spolu se skupinkou čertů a andělů domy a naděluje dětem.

Ne vždy byl Mikuláš doprovázen čerty a andělem. Dříve to býval třeba kostým četníka. Postava anděla je z těchto tří nejmladším kostýmem.

Mikuláš je takovým krásným čekáním na příchod Ježíška. Jeho úkol je tedy rozdávat pouze drobné dárky pro štěstí nebo sladkosti, a to v předvečer dne narozenin sv. Mikuláše, tedy 5. prosince.

Pranostiky:

O svatém Mikuláši často snížek práší.

Když na Mikuláše prší, zima hodně lidi zkruší.

Pokrmy na štědrovečerním stole

Naši předci věřili, že čím více pokrmů bude na svátečním stole, tím větší bude následující úroda na poli.V Polsku některé rodiny tuto tradici dodržují dodnes a mají i 12 chodů jídel. Obchází sousedy a těmito chody se obdarovávají.

Co nechybělo při večeři našich předků:

Česnek chrání člověka před zlými silami, před nemocemi.

Med chrání podobně jako česnek před zlými silami.

Ořechy dodávají sílu, na Štědrý den se rozlouskly čtyři ořechy a podle toho, jak uvnitř vypadaly, usuzovalo se, jaká budou čtyři roční období v následujícím roce.

Řepa chrání před úplavicí.

Hrách je symbolem hojnosti, bohatství, úrody (taktéž čočka a jiné luštěniny).

Ořechy.

Oplatky prostředek vzájemného symbolického obdarování, u stolu si všichni vezmou jednu oplatku (natírá se také medem nebo česnekem) a kousek z ní vždy ulomí jednotlivým členům rodiny a všem, kteří zasedají za štědrovečerní stůl, je to jeden z nejstarších obyčejů.

Chléb býval vždy základním zdrojem obživy, obřadně se ukrajoval, otec jako hlava rodiny rozdával krajíce ostatním, nechával se také kousek chleba na příští rok (aby nebyl hlad).

Vánočka čím víc nakyne, tím víc bude v příštím roce úrody, bohatství, hojnosti (když si hospodyně otřela ruce od těsta na vánočku o kmen ovocného stromu, věřila, že strom ponese hodně plodů).

Jablečný závin aby se rodina měla dobře.

Svatá Barbora

Svatá Barbora.Na den sv. Barbory si podle lidové tradice dívky, které se chtějí vdát, řežou větvičky třešně, slivoně, jabloně nebo zlatého deště. Pokud jim větvičky do Vánoc vykvetou, měly by se jim vdavky podařit. Větvičky by měly pocházet ze stromu alespoň 10 let starého, přičemž vydat se pro ně by dívky měly krátce po setmění. O větvičky se musejí dívky starat, každý den měnit vodu ve váze. Pokud větvička do Štědrého dne nerozkvete, musí dívka ještě jeden rok se svatbou počkat.

Podle zvyků chodily v předvečer svátku po domech skupinky dívek oblečené do bílých košil a prostěradel s rozpuštěnými vlasy, na hlavě měly zelený věneček. V rukou držely metličku a košíček s jablky, ořechy a cukrovím. U každého domu se zastavovaly a předvedly krátký výstup hru o sv. Barboře.

Svátek Barbory vychází na 4. prosince.

Pranostiky:

O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.

Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.

Méně známé a zapomenuté obyčeje spojené se Štědrým dnem

- Kladení slámy pod štědrovečerní stůl také na různá místa v domě a v kostelech (křesťanský výklad: připomenutí, že se Ježíš narodil ve chlévě, pohanská víra: magické zajištění dobré úrody, hojnosti a plodnosti).

- Neodcházíme od stolu říká se, kdo vstane od stolu, ten do roka zemře.

- Dvě zkřížené sekyry pod štědrovečerním stolem ostří sekyr mělo chránit před nemocemi a úrazy.

- Ubrus ze štědrovečerního stolu sloužil na jaře jako plachta, do níž se dávalo zrní na rozsetí po poli. Jedná se o další uplatnění magie plodnosti.

- Kladení peněz a rybích šupin pod talíře na štědrovečerním stole, abychom měli v příštím roce dostatek peněz a štěstí.

- Talíř a příbor navíc pro případného příchozího, jako vzpomínka na zemřelé.

- Zákaz večerního zametání aby se nevymetly nebo neporanily duše zemřelých, které přišly na návštěvu (jinak by mohly živým uškodit).

Svatá Lucie

Svatá LucieLucie byla dívka zasnoubená s bohatým mužem, kterého ale jako pohana odmítla. On ji za to udal pro její křesťanskou víru. Lucie byla mučena a nakonec probodnuta mečem. Podle další legendy jí dokonce byly vyrvány oči, ale Matka boží jí darovala jiné, krásnější.

Svatá Lucie je zobrazována s hrdlem probodnutým mečem nebo miskou, v níž leží její oči. Lucie je patronkou slepců, nemocných dětí, krejčích, švadlen a písařů a dalších řemesel, která závisí na dobrém zraku. Lucie také byla vzývána jako ochránkyně před čarodějnicemi. Na svátek Lucie platil zákaz předení. Kdo jej porušil, byl potrestán.

Lucie slaví svátek 13. prosince.

Pranostika:

Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.