Zatímco v Anglii byl Václav Knotek oceněn Řádem britského impéria, získal francouzský válečný kříž, v Československu na něj byl vydán zatykač a hrozil mu trest smrti. Ve Studenci teď má originální pamětní desku. "Chtěli jsme připomenout jeho osobnost a uctít památku. Nejen naše obec, ale i republika mu to dluží," zdůraznil starosta Tomáš Chrtek. Učitel Knotek ze Studence nejprve utekl do ciziny před nacisty, později před komunisty. Těm ležel pořádně v žaludku. Zápornou filmovou postavu agenta Pavla Bláhy vykreslili i změněnou identitou.

V seriálu střídal podobu a nechal si přešít obličej. Václav Knotek skutečně měnil vizáž. Když přijížděl v červnu 1948 Orient Expresem do Prahy, měl paruku, knírek, brýle a v ústech kaučukové výplně. Vydával se za obchodníka s textilem Johna Roberta Colese, na jehož jméno měl vystavený pas. "Ve Studenci se traduje od doby, co se seriál vysílal, že pan Knotek byl předlohou role agenta Bláhy. Už když jsem byl malý, tak mi to táta vyprávěl. Potvrzují to i vojenští historici," řekl starosta Studence Tomáš Chrtek. "Místní ho berou jako učitele. Učil i moji babičku, které je 96 let," dodal.

Státní bezpečnost zatkla Václava Knotka 15. června 1948 v Praze během schůzky s bývalým odbojářem Karlem Svobodou a převezla k výslechu. V cele stačil rozkousnout kyanidovou kapsli a zemřel. Jeho smrt 16. června 1948 je v dějinách třetího odboje podle vojenských historiků mimořádná. Státní bezpečnost Knotkovu smrt tajila. Nebyl však zákeřnou postavou z Třiceti případů majora Zemana, ale hrdinou a vlastencem. Vedle role vedoucího šifranta během druhé světové války v Londýně se podílel na výsadkových operacích, připravoval nákresy pro výsadky parašutistů.

Netopýří invaze.
Domov důchodců či vysokoškolské koleje. Netopýří invaze jsou v plném proudu

Ve Studenci místní v uplynulých dnech odhalili Václavu Knotkovi pamětní desku. Umístili ji na dům v zahradě pod farou, kde žil mezi roky 1934 a 1940. Ačkoliv pocházel z Prostějova, od svých čtyřiadvaceti let učil v krkonošské obci. Našel si tam i manželku, se kterou měl čtyři děti. Mezi žáky i dospělými byl velmi oblíbený. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava se učitel a aktivní člen Sokola zapojil do protinacistického nekomunistického odboje.

Podruhé opustil zemi po únorovém puči. Po prvním výslechu odjel i s manželkou a dětmi do Londýna. Britská tajná služba ho už ale v červnu poslala zpět, aby připravil protikomunistické odbojové hnutí a získal lidi pro příjem depeší vysílaných z Londýna a to prostřednictvím nehlídaného rádiového provozu ministerstva zahraničních věcí.

Pamětní desku vymodelovala trutnovská sochařka Paulina Skavová, vyrobila ji umělecká slévárna HVH v Horní Kalné na Trutnovsku. Na její přípravě Studenečtí spolupracovali s rodinou Hákových, u kterých tehdy bydlel, i s Knotkovými potomky. Ti žijí v Anglii. Jsou již v pokročilejším věku a na odhalení pamětní desky nemohli dorazit ze zdravotních důvodů.

Michaela Šourková a její tvorba.
FOTO: Mladá umělkyně vyslyšela touhu po tvůrčí činnosti. Propadla malování

"Říkali nám, že umístění pamětní desky ve Studenci považují za významnější než povýšení otce do hodnosti plukovníka v roce 1999. Moc si toho váží. Rodina je spjatá se Studencem, děti v obci vyrůstaly," tlumočil vyjádření Knotkovy rodiny. "Hodně lidí nám říkalo, že vůbec nevěděli, že taková osobnost ve Studenci žila. O to víc je správné, že jsme připomněli památku Václava Knotka," dodal.