Litoměřice si připomenou památku Aloise Klara, čestného občana města, zakladatele péče o nevidomé v Čechách. Od 10. do 30. června bude v prostorách Hradu Litoměřice k vidění pozoruhodná expozice, která byla poprvé prezentována v loňském roce v pražském Karolinu u příležitosti 250. výročí narození Aloise Klara. Výstavu nazvanou Tys mě vedl 10. června v 17 hodin oficiálně zahájí starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč společně s ředitelkou Klarova ústavu v Praze Věrou Kováříkovou.

„Alois Klar byl mimořádnou osobností. Pomáhal lidem zdravotně handicapovaným začlenit se do společnosti, finančně podporoval i chudé studenty. Patřil mezi ně také Karel Hynek Mácha, s jehož jménem jsou Litoměřice v mnoha ohledech spojeny," uvádí v této souvislosti starosta Ladislav Chlupáč. To je ostatně důvod, proč se výstava jmenuje Tys mě vedl jde o název básně, věnované K. H. Máchou právě Aloisi Klarovi, který studoval na litoměřickém gymnáziu a po letech se do něj vrátil jako profesor.

Panely a popisky v Braillově písmu

Výstava představuje zakladatele prvního ústavu pro nevidomé v Praze jako mimořádnou osobnost počátku 19. století. Připomíná též jeho následovníky, kteří v udržování tradice péče o nevidomé v Čechách pokračovali. Všechny panely a popisky vystavených předmětů jsou převedeny do Braillova písma. Nechybí psací stroje a jiné didaktické pomůcky, s jejichž pomocí se v Klarově ústavu dříve vyučovalo, stejně jako současná tvorba dětí v ústavu žijících.

Výstavu organizuje Společnost pro obnovu památek Úštěcka ve spolupráci s městem Litoměřice, Centrem cestovního ruchu Litoměřice, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Střední školou a Mateřskou školou Aloise Klara.

Kdo byl Alois Klar?

Alois Klar (též Aloys Klár, 25. dubna 1763 Úštěk 25. března 1833 Praha) byl filolog, pedagog a filantrop, profesor pražské univerzity, děkan filosofické fakulty, zakladatel a první ředitel Klárova ústavu pro slepce.

Portrét Aloise Klara z roku 1831 od K. Vogela. Po studiu v Litoměřicích studoval na pražské univerzitě klasické jazyky a roku 1782 získal doktorát filosofie. Roku 1786 se stal profesorem gymnázia v Litoměřicích, kde působil také jako katecheta. Roku 1806 byl jmenován profesorem řečtiny a klasické literatury na pražské univerzitě.

Mezi jiným zde zavedl velmi oblíbená cvičení v rétorice a deklamaci básní, kam docházel i Karel Hynek Mácha. Klar byl patrně první, kdo Máchu v jeho básnické činnosti povzbudil a patrně i hmotně podporoval. Mácha si ho velice vážil a věnoval mu báseň.

Vedle této činnosti učitele se Klar sám tělesně postižený po celý život věnoval dobročinným činnostem, zejména péči o slepce. Už roku 1807 spolu s manželkou Rosinou, se synem Paulem Aloysem a jeho ženou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, založil soukromý „Ústav pro slepé děti" na Hradčanech. Napsal jeho statut, stal se jeho prvním ředitelem a sám zde řídil vyučování, což byla tehdy činnost průkopnická. Založil také nadaci pro mladé umělce a pro chudé studenty filosofie a roku 1832 „Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců", pozdější Klárův ústav. Klarovým cílem bylo naučit slepce nějakou činnost, kterou by se pak sami mohli živit, protože žádné sociální pojištění tehdy nebylo. Na tyto účely dával své dosti značné příjmy z literární činnosti. Roku 1831 byl jmenován čestným měšťanem města Prahy. Je pochován na pražském břevnovském hřbitově.

Roku 1832 založil Klar nový Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců a získal pro něj darem od císaře Františka I. pozemek na dnešním Klárově. Budova s velkou kaplí archanděla Rafaela (architekti Vincenc Kulhánek a Josef Kranner) byla postavena už po Klarově smrti v letech 18361844 péčí Klarova syna Paula (Pavla) Aloise Klára a dokončena v letech 18841885 jeho vnukem Rudolfem. V kapli jsou cenné fresky a sochy od E. Maxe, který vytvořil i relief na štítu budovy. Znázorňuje příběh z biblické Knihy Tobijáš (Tob 11,4-13):Tobiáš uzdravuje slepého otce Tobita.[4] Budova sloužila slepcům až do poloviny 20. století, pak ji převzal Úřad vlády. Pokračovatelkou Klárova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4-Krči, jediná střední škola pro zrakově handicapovanou mládež v České republice.

Podle Klárova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara dostalo prostranství před ústavem v roce 1922 název Klárov, kde je dnes rušná dopravní křižovatka a stanice metra „Malostranská".

Zdroj: cs.wikipedia.org