Lešení nad štítem kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě budí pozornost kolemjdoucích. „Kolem oken to bylo takové oprýskané, je dobře, že to dá církev do pořádku," ukazuje do štítu asi pětapadesátiletý muž. „Vždyť jinak máme kostel, dá se říci, ve vzorném stavu," pokyvuje hlavou, sám farník zdejšího děkanství.Zdejší farnost si na opravy štítu kostela chtěla půjčit od města, proto požádala o podporu z fondu Naše fasáda. Neobvyklý byl rozsah půjčky a žádost o její bezúročnost, což vyvolalo ve městě mnohé spekulace.

Farnost žádala železnobrodské zastupitele o jeden milion sto padesát tisíc korun. Přesto, že ti samí zastupitelé vytvořili pravidla pro získání této půjčky, tedy maximálně dvě stě tisíc korun na žadatele, jednoznačně na žádost farnosti kývli.

„Zastupitelé výjimku jednomyslně schválili. Ovšem žádost o bezúročnost odmítli," upřesnil starosta Železného Brodu André Jakubička.

Podle slov zastupitelů se jedná o „dobrou věc". „Střetly se tady vlastně dva zájmy. Kostel je v dobrém stavu, špatný je jen štít. A zájmem města je zase venkovní vzhled kostela," popsal Jakubička. I proto byli zastupitelé při schvalování půjčky zajedno.

Zdejší děkanství se ale nakonec rozhodlo jinak. „Rozhodli jsme se, že půjčku nepřijmeme. Letos chceme z vlastních prostředků zrestaurovat kamenné prvky v průčelí a na fasádu shánět peníze jinak," popsal zdejší farář Jan Jucha.

Lešení, které přece jen hyzdí pohled na kostel, bylo postaveno kvůli průzkumu kamenných prvků, například plastickému dvouznaku, desfourskému s korintským sloupem, náležející stavebníkům Karlu Josefu hraběti Des Fours a jeho choti Karolině, rozené Coloně z Velsu, kteří v hrobce pod kostelem odpočívají na věčné časy.

„Dělníci by měli nastoupit tak do měsíce. Protože je ale lešení naše, je zbytečné ho na tu dobu rozebírat," vysvětlil Jucha.

Fasáda kostela není nijak výjimečně historická, podle pramenů byla stávající vystavěna ve třicátých letech minulého století.

Je příliš betonová a kostelu spíše škodí. I proto ji chce farnost zcela vyměnit.

„Požádáme o podporu kraj a vyhlásíme sbírku mezi farníky tak, aby se v budoucnu mohla fasáda vyměnit," doplnil farář.

Podle vedení města jde při obnově vzhledu takto historicky a církevně významné budovy o zcela výjimečnou akci. „Stačí se rozhlédnout dokola a uvidíte, že mnohde na podobné opravy města peníze darují, ne půjčují," doplnil Jakubička. Podle jeho slov jde doslova o ostudu, protože podobně významné kostely jsou jinde většinou dokonale opravené.

Nejranější zmínky o zdejším kostele sv. Jakuba spadají do 14. století. Kostel byl v té době dřevěný. V náročných obdobích válek (30letá válka, vpády Švédů) byl několikrát vypálen, ale vždy obnoven.

Teprve doba po uklidnění pustošících bouří přináší zprávy o brodském chrámu kamenném. Ten byl postaven roku 1649, spadal pod Nábzí (dnešní Bzí). Neměl vlastního faráře ani farní dům.

Až v 18. století, kdy převzal hruborohozecké panství Albrecht Maxmilián Des Fours, se Brodu dostalo vlastní fary se stálým knězem.

Za kostelem stojí zděná osmiboká kostnice. Nad vchodem visí plastický dvouznak, obdobný onomu nad hlavním chrámovým portálem. Potvrzuje stavební souvislost kostela s kostnicí jež byla zřízena roku 1765.

Jednoposchoďová farní budova byla postavena jako snad první zděný dům v městečku roku 1723, péčí hraběte Albrechta Des Fours.