Z obrovské továrny zbyla už jen obvodová zeď při silnici do centra města. V budoucnu by se sem ale mohla vrátit lehká průmyslová výroba. Podle starosty Miroslava Kratochvíla by na místě mohl vyrůst průmyslový park a nové obchodní centrum.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkHistorii textilní výroby v Novém Městě připomíná nově vydaná kniha Od Klingera k Textilaně autorů Václava Timy a Jiřího Mikla, kterou začátkem roku vydal Okrašlovací spolek Nové Město pod Smrkem. Václav Tima připomíná, že průmyslový areál vznikal postupně pod vedením Ignaze Klingera, který založil roku 1839 vlastní firmu a přestěhoval se do Nového Města.

Zpočátku shromažďoval Klinger ručně tkané vlněné látky vyrobené místními tkalci, které zasílal k úpravě do firem v Lörrachu a Geře a poté je prodával do továren v Čechách a do vídeňské tiskárny vlny. V roce 1950 firma Ignaz Klinger zaměstnávala už 1500 domácích tkalců a kupuje tzv. starou továrnu ve Frýdlantské ulici.

O 18 let později firma rozšířila továrnu a instalovala 150 mechanických tkalcovských stavů. "První budova vyhořela roku 1876. Na jejím místě byla postavena nová, větší, s mechanickými stavy. Vlivem tohoto požáru firma založila vlastní hasičský sbor. Roku 1878 byla továrna rozšířena o barevnu a apretovnu. Součástí továrny byla vila Oskara Klingera s parkem," píše Tima o historii továrny.

V 80. a 90. letech byla továrna rozšířena o nové výrobní budovy, které měly neobvykle okrasné fasády se skulpturními prvky. Na přelomu století koupila firma Raazovou tkalcovnu a Dolní mlýn a celé místo přestavěla. Na dvou místech v továrně byly postaveny schodišťové věže, v jejichž horní části byl vodojem. Park kolem přestavěné vily Oskara Klingera byl rozšířen a byly v něm postaveny vily Ottomara Klingera a Willyho Klingera. Na okraji okrasného parku stála budova s parkurovou plochou, dnes nazývaná jízdárna.

Podle Václava Timy firma ekonomicky podporovala rozvoj Nového Města. Kromě výstavby dělnických domů se podílela na stavbě městských lázní, knihovny, chudobince a podporovala různé spolky. Díky jejímu vlivu byla k městu v roce 1902 přivedena železniční trať.

Zchátralý areál bývalé Textilany v Novém Městě pod Smrkem. Část areálu je zbouraná, sutiny ale zůstaly na místě. V létě se z nich práší, což vadí lidem v okolních domech.
Místo Textilany obří sklad? Zatím se na místě nacházejí jen sutiny

"Mezi roky 1920 až 1935 vedl firmu Oskar junior. Během průmyslové krize ve 30. letech minulého století firma ztratila. Oskar prodal firmu společnosti Lanex. Během 2. světové války byla společnost Klinger – Lanex převzata německou firmou Junkers, která vyráběla motory a letadla. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a přičleněna k českému textilnímu podniku Vlněna, poté byla součástí podniku Novana a od roku 1952 Textilana. Připojením do národního podniku Textilana se továrna v Novém Městě stala druhým hlavním závodem. Tím nastal nový rozkvět zdejší textilní továrny," připomíná Tima v knize Od Klingera k Textilaně.

"Na konci socialismu byl rozvoj Textilany podpořen vznikem akciové společnosti. Plánováno bylo další rozšíření novoměstské továrny. Sametová revoluce a následující vývoj (privatizace státních podniků) přinesly oproti očekávání úpadek společnosti. Důvodem byla údajně platební neschopnost bývalých socialistických zemí," dodává autor o novodobé historii textilky.

Navzdory všem snahám byla výroba v továrně ukončena roku 2003 a výrobní areál s technologií, spolu s mazutovou výtopnou a čistírnou odpadních, včetně ochranné známky šel do dražby. Na základě vypracovaného posudku činila administrativní cena novoměstské továrny 162,4 mil. Kč a věcná časová hodnota byla 412,4 mil. Kč. Dražba se konala v Liberci 7. dubna 2003. Tržní odhad byl 51 mil. Kč a nejnižší podání bylo stanoveno na 42 mil. Kč.

Václav Vančura a jeho kolegové.
Starost o psa je nepřetržitá činnost i poslání, říkají kynologové z kraje

Nový vlastník továrny obnovil výrobu na konci roku 2003. Výroba však netrvala ani jeden rok a od srpna 2004 byl areál opět nevyužitý. Projekt brownfields nebyl nikdy realizován. Jen krátkodobě využívala jednu halu firma CIS Systems. Opuštěné, nevytápěné a neudržované objekty postupně podléhaly zkáze.
"Kromě zdejšího podnebí přispěli ke zkáze objektů rabující lidé, kteří vytrhávali elektrická vedení, železné konstrukce a odnášeli dřevo na topení. A to i přesto, že tovární areál měl být hlídán," píše na svých stránkách Okrašlovací spolek Nové město pod Smrkem.

Pokud vás historii textilní výroby v Novém městě pod Smrkem zaujala, více informací včetně historických snímků najdete v knize Od Klingera k Textilaně. Kniha je v prodeji v Novém Městě v Infocentru a na náměstí v Proponě (krmiva pro zvířata) za 400 korun.