Elke Gessner a Sylvii Staňkovou spojuje dlouholeté dopisní přátelství, které vzniklo vlastně náhodou. "Náš třídní učitel navštívil jabloneckou Žlutou školu a dohodli se zde o vzájemné korespondenci německým a českých studentů,” vzpomíná Elke. Mezi Jabloncem nad Nisou a městem Zwickau (Cvikovem) totiž již v době komunismu existovalo partnerství. Adresy byly náhodně přiřazeny žákům a přestože pro Sylvii byla tehdy Němčina dobrovolný předmět, začaly si dívky z šesté třídy vyměňovat dopisy.

Ovšem hned na počátku jejich vztahu stála jazyková zeď. "Elke byla hodně aktivní a psala dopisy každý týden. Pro mě bylo ovšem ohromně náročné vše přečíst a pak sepsat odpověď. Jednou mi Elke vyčetla, že musí dlouho čekat na odpověď. To se mě dotklo, ale vysvětlila jsem jí, že pro mě to není zdaleka tak jednoduché,” vypráví s úsměvem Sylvie Staňková. Bariéra postupně vymizela, neboť Sylvie se Němčině věnovala na gymnáziu a posléze se rozhodla jazyk studovat i na vysoké škole.

Největší krizi muselo přátelství překonat v roce 1968. Mezi vojsky varšavské smlouvy byli i němečtí vojáci z tehdejší Německé demokratické republiky, kde žila Elke. “Ve čtrnácti letech jsem to považovala za strašnou nespravedlnost a přestala psát,” popisuje Sylvie Staňková. Během pár měsíců ale korespondenci obnovila. 

Tehdy ještě mladé studentky si posílali vedle dopisů i řadu fotografií a pohledů. “Elke se mi dokonce po těch letech přiznala, že mi ty pohledy trochu záviděla,” říká Staňková. Její kamarádka v té době totiž neměla takové možnosti cestovat. K Vánocům a narozeninám si vyměňovaly i drobné dárečky. “Sylvie mi posílala například bižuterii, která pro mě byla vzácná. Byl to pro mě úplně nový svět,” dodává Gessner. 

Poprvé se setkaly ve Zwickau v roce 1970 při cvičení spartakiády. Během let se dnes již třiašedesátileté dámy mnohokrát setkaly. “Elke poprvé přijela do Jablonce již s manželem v rámci svatební cesty,” sděluje Sylvie. Zde se poprvé viděli i jejich partneři. “My se staraly o děti a oni odešli na pivo. Dodnes nevíme, jak se dorozuměli, ale od té doby jsou přátelé vždy se nějak domluví,” vypráví Elke. To byl začátek nové etapy. Obě ženy se začaly setkávat mnohem častěji i s celými rodinami. V létě se prochází u německých jezer, v zimě si společně užívají lyžování v Jizerských horách. 

Přátelství trvající již půl století zpečetily dámy rodinnou oslavou a do budoucna si přejí jediné, aby zůstaly stále v kontaktu.