Začínal jako umělecký truhlář a čalouník, ale poté „utekl“ k návrhářství a oděvu. Řeč je o Ondřeji Ludínovi, který působí třetím rokem na katedře designu liberecké textilní fakulty jako lektor. „Pomáhám studentům s technologií zpracování oděvů a textilu. Pokud navíc u nich vidím zájem, snažím se je vést a předat jim nové informace tak, aby s nimi mohli prakticky pracovat a nadále se rozvíjet,“ řekl Ludín.

Oděvnictví považuje nejen za řemeslo, ale v určitém slova smyslu i za vědu. „Oděv musí být funkční, estetický, dobře zpracovaný a zároveň komfortní,“ vysvětlil mladý lektor. Studenti se mohou dozvědět o výrobě textilu od zpracování vlákna až po finální výrobek. Takovou kombinaci studia najdou jen na liberecké univerzitě. „Řada studentů má ale o fashion designu zkreslené představy kvůli komerčním videím a seriálům. Návrhářství je neskutečná dřina a člověk musí mít rozsáhlý všeobecný přehled,“ doplnil.

Kromě působení na katedře se věnuje i šití na zakázku. V začátcích se zaměřoval hlavně na pánskou tvorbu, nakonec skončil i u svatebních šatů. „Když jsem dělal první šaty, měl jsem komplikovanou zákaznici a zařekl se, že už nikdy více. No, a za tu dobu jsem jich ušil dalších patnáct. Odříkaného chleba největší krajíc,“ popsal se smíchem mladý návrhář.

V duchu udržitelné módy se navíc snaží, aby šaty neskončily po jednom nošení ve skříni. „U svatebních šatů se snažím zákaznici přesvědčit o modelu, který se skládá minimálně ze dvou kusů oděvů. Sukně a nějakého trupového oděvu (halenka, krop top nebo pouzdrové šaty). S tím, že si je lze pak obléci v kombinaci separátně i s jiným kusem oblečení,“ upřesnil Ludín. Oblíbený vlastnoručně ušitý kousek nemá, je pyšný na každou věc, která je po letech stále nositelná. „Nedávno jsem potkal kamarádku, které jsem ještě během studia ušil koženou tašku. Po osmi letech vypadá stále dobře a to mě těší,“ svěřil se Ondřej Ludín. Byly časy, kdy si kupoval jen spodní prádlo a boty. Teď už na šití pro sebe nemá tolik času.

„Řeším to second handy a často i oblečení sdílím. Zjistil jsem totiž, že mě nebaví nakupování oblečení a navíc nejsem ochotný zaplatit přemrštěné ceny v obchodních řetězcích, když znám cenu materiálu a kvalitu provedení,“ uzavřel návrhář.